Ostrev
Ostrev. Cf. také Ostrb, Ostrbí, Mkl Etym. 227., Sdl. Hr. II. 98. O. = žerď, tyč. Výb. II. 1330, 1332. Sú tam kuchyňské zeleniny, zpomedzi nich hoře ostrovou te- perí sa tekvicá so svojimi veľkými listami. Phľd. IV. 318. Nebo jedny křižováchu, druhé na ostrvy metáchu. 15. stol. Mnč. R. 38., Ryt. 106. b. (v. 153.). O. k sušení jetele, sena a viky = stromek jedlový okleštěný toliko z menších větviček do země vpích- nutý. Cf. Ostrm, Ostroh. Na Lašsku, Valaš. a Slov. Brt., Pokr. Pot. II. 254. Ďatelinu z celého pozemku zobrali a len holé ostrvy na ňom nehali. N. Hlsk. II. 232.