PáraPára, y, f., na Slov. para; instr. sg. parou, v gt., dat., lok. a instr. pl. krátí á též: par atd. vz á, Brána. Der Dampf. P-mi nazý- váme plyny neb vzdušiny, povstávající z ta- kových látek, které se nám obyčejně jakožto kapaliny objevují. Vz S. N., KP.
II
. 340.
P. vodnatá, vlažná
, Us.
, sytá, sirná, Us., vodní, lihová, sírečná atd. S. N. Tvoření par, překapování (destillování) parou; va- řiti parou; hutnosť, síla páry. Nz. Páry zhůru se nesou. Kom. J. 48. Vltava v ranní páře. Rkk. Voda vroucí páry vypouští. Páru od sebe dáti, vypustiti. Parou vypáchnouti. V. Páru vydávati. D. Nemoci pocházejí z toho, že páry (pot) zadrženy bývají. Berg. Plný páry. D
. Voda parou vyšla
. Vys. P. vystu- puje z vody. Nt. Jako stín a p. pomine všecko. Krom. Život lidský jest pára. Ros. Měchýřem a parou nás neodstraší, musíť na hrot přijíti
. Ctib. Parou topiti, Nz., něco hnáti
. Us. Jest jako p. nad hrncem. Vz Smrť. Č. P. kostí neláme. Pk. —
P. Pes nemá duše, má jen páru. Plk.
Zlá pára = nemoc, tesknost, Beklemmung, Melancholie, f. — P.
zemská, routička, routa polní, fumaria officinalis, der Erdrauch. Rostl. —
P. =
síla. Ten má páru! Us. na Mor. Brt. Musíš při- dati trochu páry, pak to půjde. Na mor. Drahansku
. Hý.—
P., pár. Us. u Přer. Kd. Milovali jsme sa jak holubů pára. Mor. P. 282. (Zb.).