Pleskati; pleštitiPleskati;
pleštiti, il, ěn, ění;
plesknouti, sknul a skl, ut, utí;
pleskávati = hlahol ,
plesk' dělati, platzen, plätzen, patschen; žváti, schwatzen. V již. Čech. třepnout. Kts. —
abs. Prší až pleská
. D. Bije, až to pleská. Us. To plesklo. D. Pleská (tlachá), co slina mu na jazyk (přinese). Prov. Jg. —
koho, co. Plesknu tě! Sych. Ledacos pleskne (hloupě promluví). Jg. —
kam:
do vody. Us., D. V hambalky pleskati. Vz Hambalek. Zlob. —
(koho) čím. P. rukama (tleskati). V. Někoho rukou p. (udeřiti). V. P. bičem (praskati). U Místku. Mtl. P. někoho kara- báčom, bičom. Pov. 228., 158. —
kde. A pp- hlavci k tomu suší pleskají
okolo uší. Žk. 465. —
co, čím kam: talíř, talířem
pod lavici atd.
= pohoditi, hinschmeissen. U Chru- dim. Brv
. Na Mor. Hý. —
proč. P. pro ve- likou radosť. V. —
komu (tleskati). D. —
koho kam: na líce. Baiz. P.
přes ruce, Us., přes hubu. Šm. —
čím oč: o zem. Plk. —
se kde:
ve vodě, v blátě. Us. Led vodu trestá a sám se v ní pleská (jest ta- kový, jako ten, kterého kárá). Jg. —
o čem (tlachati). Rk.