PoblouditiPoblouditi, il,
zení, poblusovati, ein wenig irren, Verstossen, anstossen. V. —
abs. Po- bloudila ovce. Bib. —
kam.
Do daleké kra- jiny jsem pobloudil. Ojíř. —
od čeho: od cesty, od pravdy, Br., od pravého cíle. V. Poblúdili sme od cesty pravdy, Hus. 1. 36., j od viry. Hus. 1. 437
. —
po čem. Pobluzo- valy prsty po harfě. Pl. —
na čem: na mysli. BO
. —
v čem: v radě,
V., v/spra- vování města. Jel. Jestli v čem poblouzeno. Us. Budu-li v čem poblúdilo, pokořím se. Výb. Vz Bž. 169. — J. tr. —
s čeho: s cesty. Rk. —
čím. Tím samým, že se držíš jeho rady, pobloudíš. Ml.