Pohončí, půhončíPohončí, půhončí, ího,
k pohnání ná- ležející, Treib-, Vorladungs-. P. list, Šm., re- gistra, Vš. —
P.
, ího, m.,
pohůnek. V. —
P., držitel svobodného statku. Zříz. mor. —
P.,
roznášející půhony, der Vorlader, Ge- richtsbote. Boč., Háj. P. seznal, že jeho jest nepohnal. Půh. II. 64. --
P., žalobník, der Kläger. Reš
. Pohončí Stibor. Půh.