PohoršeníPohoršení, n., die Verschlechterung, Ver- schlimmerung, der Nachtheil
, Verlust. Vz Pohoršiti
. P. práva. Bez jich práva p.; bez
p. práv všech stran; od lactare svolili si rok,
do té soboty bez obú práva p. Půh. I. 170.
,
II. 484
.. I. 2?1. Ubrmanové vraťte zase strany
ku právu jich bez p. práv jich. O. z D. —
P., zlý příklad. Aergerniss, n.
, Anstoss, m. P. se dává projevením špatného činu ve spo- lečnosti. Hš. Vz S. N. Běda člověku, skrze kterého p. přijde
. Hus. I. 430
., M. P. dáti, učiniti, vzíti; ku p. býti. V. Nikomu není k p. Kom. P. přestalo; pro p. něco dělati; pozůstavil po své smrti pro p. několik po- vrhelův. Sych. To vám nesmí býti k pohor- šení. Bs. P., též nepřímé svádění,
v theolo- gii, = všeliká řeč a všeliký úkon, jenž ctnost' bližního zúmyslně anebo předvidně v nebez- pečenství uvádí, das Acrgerniss, scandalum. MP. 181. Jest dvojí, buď 1. p.
dané neb
činné, das gegebene Ae., s
. activum, buď 2. p
. vzaté čili
trpné, das genommene Ae., s. passivum; a toto jest opět buď a) p.
ne- dospělých, das Ae. der (geistig) Unmündi- gen, s. pusillorum, buď b)
farisejské, das pharisäische Ae., s. pharisaicum. MP. 181. — P. vniterné, zevniterné; p-ním vinen; p. (gt.) ujíti, zniknouti, vystříhati se; mluviti o p-níeh; zlo se p-ními ustavičně zarozuje; udává příčinu, ze které p. přicházejí; pra- men, z něhož mnohé p. se prýští. Sš. Mt. 248., 250. Jednati o p.; užiti p. k něčemu; na mysli míti jisté p. Sš. L. 167. (Hý.).
