Pokora
Pokora. P. nezáleží v tom, aby vzne- šenec nevěděl a nepriznával se k vzneše- nosti své, nýbrž jí neužíval leda ke spáse lidské. Sš J. 216. Vyššiemu sebe pokořiti se nevždy bývá pravá p. Hus III. 148. P. a přívětivosť získá častěji více než meč a násilí. Us. P. mocnějšího přemáhá; P. stěnu proráží; Ctnosť a p nemá místa u dvora; P. všude projde. Bž. exc — P., patientia, trpělivost P-ru měj ve mně. Ev. olom. 300. — P. = smutek. Celý rok býti na pokoře (nositi smutek) Slov. Němc. — Št. Kn. š. 20., Mtc. 1880. 48. — P., y, m , os. jm. Blk. Kfs 477.