PokročitiPokročiti, il, ení;
pokračovati = maličko kročiti, etliche Schritte thun, fortschreiten, fortgehen;
následovati, nachahmen, nach- folgen, nachwandeln;
postupovati, dále dě- lati, fortsetzen, fortfahren;
zacházeti, naklá- dati, verfahren.
Jg. —
komu. Ani mu dobře nepokročí. Ros. —
na
č: na led. Sych. —
k čemu: (Noc) pokročíše k jutru šedošeru. Rkk. 30. —
kam: z domu. Us. Pokroč z věže ven vz rané blaho tamo
na skálu. Rkk. 19.
Ku předu pochodem pokračovati. Us. Dch. —
čím: prací. Us. Mlče jdu a nohama ne- chtivě jaksi pokračuji. Kom. L. 16. — kd
e (oč čím): na louce jsme pokročili o kus kopáním. Us. Neže se poznaje, že slunce pokročí na tvrdosti nebes (na obloze ne- beské). Rkk. 20. —
v čem: ve válce, v práci, vědách, Us., v díle. D. U vypravování po- kračovati. Nt. Ta pokročila ve dnech mno- hých. Sš. L. 38. Plk. —
za
něk
ým, p
o něk
om (následovati). D. —
v čem jak
: ve při
bez přetržení. Řd. —
dle čeho (proti k
omu): dle práva, D., dle spravedlnosti. Sych. Proti někomu dle zákona trestního. J. tr. Proti věznům vedlé vyměření práva p. (1650). Er. —
s kým (zacházeti, nakládati). Ukrutně, spravedlivě s někým p. D
.