Pokrytec
Pokrytec, tce, m. (dle D., Mkl. B. 313. a Hš. z řec. vnov.Qvtr^, herec), pochlebník, svatáček, člověk licoměrný, pobožnůstkář, po- krytý, der Heuchler, Gleissner. V. Kdo se ve svých věcech krýti umi, jinak zevnitř, jinak vnitř, sluje p. Ros. P., kdo pravý úmysl svůj skrývá, povahu svou zahaluje a jinou slibnou na odiv vystavuje. Sš. Mt. 88. P-tcem býti. D. Na pohled zdá se býti samá poctivosť, jest však liškou podšitý p. Sych. P. mluví, jakoby zlato krájel. Dch. Strany pořekadel vz: Andělíček, Ovce, Sva- tost', Šelma.