PopnoutiPopnouti, pnu, ul, ut, utí;
popíti, pnu, pal n. pjal n. pial (zastr. -pěl), pětí;
popínati. Strany
popnouti m.:
popíti vz Pojmouti. —
P. = dále pnouti, weiter spannen;
vztahovati, strecken;
povýšiti, erheben;
potáhnouti, über- ziehen; —
se, ranken; potáhnouti se, porůsti
, sich überziehen, überwachsen; zpyšněti, vy- pínati se, sich erheben. Jg. —
co. Tráva úhor popíná (potahuje). Kouble. Střeva hlen lepkavý popíná. Ja. —
oč. Popial o tři dírky (o pyšném
, který se nadýmati počíná). Ros., D., Č. Jinak: O několik dírek popíti (po- pustiti, sleviti). Sych. Křeček vytáhl boty, popjal si kalhoty o tři lokte výše. Anth. Brt. (Er. 44tí.). Neboť sněza hrachu mírko popne pás o dírko. MM. 420. —
co po čem. Nohu po příkrém hřebenu skalním p. (vztahovati). C. —
koho, co k čemu (čím). K nebe- sům dlaně popne. Mus. Tím jej k velikomy- slnosti popnuli (--pobídli). V. —
se. Tráva se popíná (roste). Us. —
se nač. Na takový luxus se popiati; Popínati se na tento druh básnický; Rozum popne se na negaci toho (dostane se). Kos. Ol. I. 109
., 280., 295. —
se čím (kde v čem). Tělo dítěte
v životě mateřském kostmi a kůží se popíná (potahuje). Zlob. Štěstím tak se popnul. V. V štěstí se popnul. V. Popnul se tím v mysli. V. Rána strupem se popne. Db
., Lk. Pýchou
z štěstí svého se popnul. Plác. Ďábel pýchou se po- pnuv chtěl býti roveň Bohu. Žal. 93. Zeď se břečtanem popiala. Ros. —
se nad koho = zpyšněti. Jg.