PoskočitiPosk
očiti, skoč, il, ení;
poskákati, po- skakovati, poskakovávati, ein wenig weiter hüpfen, springen; aufhüpfen, aufspringen. — a
bs. Těsto poskočilo, ging etwas auf.Tak hněvivě k nim mluvil, až poskakoval. Čr.— Drobet
si poskočím. Ros. —
kudy. Běháše jelen po horách,
po vlasti poskakova. Rkk. 25. —
pod kým, pod čím. Kůň pod ním poskakoval. Lom. —
čím: radostí, veselím p. V. Poskoč si bosú nožičkú. Er. P. 65. — za kým.
Rytíř za ni poskočí. Er. P. 484. —
jak. P. jelenem = jako jelen. V MV. ne- pravá glossa
. Pa. —
kde. Jak uslyšela po- zdravení Mariino Alžběta, poskočilo dítě
v životě jejím. Sš. L. 19.