Postaviti
Postaviti, il, en, ení; postavovati = něco někde staviti, hinstellen, hinsetzen, stellen, auf-, aus-, darstellen, auf-, niedersetzen, wohin thun; předvésti, přivésti, dostaviti, stellen, udělati, machen, herstellen; slíbiti někomu, ubezpečiti ho, versprechen, versi- chern; zříditi, aufstellen, herrichten; zaklá- dati se, záležeti v čem, sich gründen, bestehen woraus; vystaviti, vystavěti, bauen, aufbauen; vz dole:se. — co, koho: džbán, Ros., dům, stavení, krásně řeč p. (udělati), podporu, V., město, hrad, Háj., věc svou vysoko p., Solf., úředníky (ustanoviti), Jg., svědky, nováčky, zločince, D., voje, Rkk. 49., mezník, Vys., vodu (močiti, harnen), V., střelbu, stráž, vojsko. Šm. Kam ho večer postaví, tam ho ráno najde (o nemotorných). Prov. Jg. P. soukupa (při koupi, einen Gewährsmann stellen). Bart. 1. 12. Postavím stánek svůj uprostřed vás. Sš. J. 22. P. suchou vrbu = na hlavu se postaviti. U Olom. Sd. Pakliby byl kdo nemocen, ten místo sebe postav (pošli) ženu. Us. Sedl. Umí postaviti práci, kabát, botu, šp. m.: udělati, zhotoviti, vyko- nati, ušiti atd. Km., L. Sk. — co, se na čem (kde): na něčím místě. J. tr. Aby na místě bezpečném město a hrad postavili. Háj. A jakž jest na smrti stál, tak na soudě postaven bude. St. Chce svou na vrchu p. D.., Kom. Nic s císařem na místě neposta- vivše domů se navrátili. Kron. Uhři na tom se postavili, aby sobě tu hrad postavili. Háj. 81. Poněvadž někteří artikulové na nedoroz- umění pozůstávají, aby (stavové) ty artikule na místě postavili, entscheiden. Skl. III. 105. P. se na nohách svých. Žalan. Král Vladi- slav rozkázal, aby 9 měšťanů ze Starého města pražského postavili se na hradě (= do- stavili se). Let. 317. Své úřadníky p. na po- sudku. Půh. II. 145., 160. Na svědectví ně- koho p. Chč. 616. Na ničemž jistém žádného nepostavil. Bart. 143. Co by učiniti a na čem se p. měl (si umíniti). V. Bratr tvůj na tom se postavil, aby ... Háj. Na místě, na konci, na místném konci něco p. V., Bart. 3. 1.; 2. 9. Na čem to postavil (endgiltig festge- setzt), to nevědí. Ms. 1554. A postavil ho na vrcholu chrámu. Sš. L. 58. Kostel sv. Mářie na Praze postaví. Dal. 49. Strany vazby postaviti co kde a p. co kam vz Položiti. — co, koho, se nač (kam). Něco někam na překážku p. J. tr. Někoho na nohy p., V., na křídla (pomoci mu). Na Slov., Lb. Vz Pomoci. Sklenici na stůl, se na hlavu, D., kříž na památku, Har., se komu na od- por, V., se na první obsýlku, Er., něco na jisto p., constatíren. J. tr. Pravdu důkazy na ozrač p. Sš. I. 54. Na hrob postavte ši- roký kámen. Er. P. 515. Je tak slab, že se nemůže ani na nohy p. Dch. K víry postavtež znamení mi na hrob kříž svatý. Sš. Bs. 37. Tedy neměl světla svého pode kbelec po- staviti, nýbrž na svícen. Sš. J. 160. Rozhodne se na stranu Páně p. musí. Sš L. 114. — se, co komu. Někomu hlavu jak patří p. Šm. P-vil holubům kotec Jel. P. si hlavu, trotzen. Sm. Tomu bych se postavil. Us. Někomu čelem se p., ihm die Spitze bieten. Dch. — co, koho, se jak, čím, před kým (kde). Vši zemin popelem postaví. Dal. 74. P. se rukojmím. Sm. Aby před Hejt- manem soudem se postavil. Boč. P. něco bez něčího vědomí, dovolení, V. P. se před soudem, před právem. V. Úředníka svého p. před úředníky ve dvú nedělí. Půh. II. 67. I postaví ji před sebú. Kat. 685. Posta- vili ho přeci císařem. Háj. Koráby příčkou se postavily. Vrat. 12. Pohané ji před Ale- xandrem starostú postavili. Pass. 406. Chci jej p. před hejtmanem. Arch. I. 125. Ďábel ho před Cyprianem postavil. Pass. 835. Po- ručník má za svého původa neb pohnaného nésti pokutu, však jestliže původa neb po- hnaného jeho tu při soudu není, v témdni že by jeho před soudem nepostavil. Nál. 216. Tehdy má ten zločinec před týmž právem postaven a tu vedlé jeho provinění souzen býti. Nar. o h. a k. Tehdy má pán gruntu tak dobře jako kverk před naším nejvyšším mincmajstrem k vyslyšení té věci povinen býti se postaviti. Nar. o h. a k. P. koho před kým. Kat. 685. — co, koho, se do čeho: vojáky do řady, D., žáky do pořadu, Sych., se do kola, Sych., mrtvolu do hrobky, D., Šm., se do trestání. Apol. Do řad se voje postavichu. Rkk. 48. Jen tě postavit do zelí (za strašáka. Říká se podivné ustro- jenému). Us. Msk. — k čemu (kam). P. se, někoho k svědomí, k soudu, k (vydání) svědomí (Zeugenschaft), k svědčení, J. tr., k obsýlce do západu slunce. 1532. Pr. P. někoho ku právu. Schön. Jedni po druhých k svým povinnostem se postavujíce. Br. Kočku k tuku p. (kozla do zahrady). Prov. Bránu ke cti něčí p. Sych. K modlitbám se p. Br. Muž k mužu se postaví. Rkk. 19. Tak že jsem se k svatojanskému soudu po- staviti musil. Žer. Jej k témuž právu p. Půh. II. 296. P. nařknutého k soudu trestnímu. J. tr. Zemi ku právu p. Arch. I. 52. — v co (kam): v řád, V., ve hru, v nebezpečenství, v nepříznivé světlo, Šm., v něčí moc, J. tr., v řad měšťanův. J. tr. V odpor se p. Dch. Postaviv oči v stloupie (sloup) pusti (pustil) duši. Št. Obviněnému svědky v oči (vůči) p. J. tr. Žid všecky žaloby p-il v odpor- nosti. NB. Tč. — nad kým. Kníže nad sebou postavili. Har. — se oč. Statečně se o to po- stavil (zasadil). Troj. Že by s nimi o uži- tečné opatření svých zemí na místě p. chtěl. V. Sluhy mé jistě postavili by se o (= okolo) mě, abych nebyl dán židuom. Hus. I. 406. Tu již hanba jest, kdo by se soudem nepo- stavil o své věci. Chč. 382. A viem to jistě, že když se postaví o to, aby chudobu, či- stotu .....drželi, že ihned se naň obořie. Hus. I. 432. — co nad co. Postavím sto- licu svú nad paprslky nebeské. Výb. II. 481. — proti tomu (čím). Zločince proti sobě p. Jg. Se proti nepříteli. V., Br. Boha ži- vého proti modlám p. Br. P. koho proti komu (bouřiti). D., Br. Tak zpurně se proti nám slovy postavuje. Solf. Postavoval se proti psotě myslí spanilou. Jel. Proti někomu čelem se p., gegen ihn Front machen, ihm die Spitze bieten. Pravdu Kristovu proti mistrům p. Chč. 299.. — mezi co: mezi mě- šťany, J. tr., psa mezi ovce. Us. — kam, před co. P. koho před soud, J. tr., před dům, Us., před oči. V. Postavil se přede mne. D. Má toho dlužníka Václavovi před fojta ku právu p.; P-il jest před nás z tej dědiny fojta a čtyři konšely. NB. Tč. — v čem (kde). Filosofové postavili duši v hlavě. Jel. V bezpečnosti koho p. Plk. Postavil se císař v čele vojska. Sych. P. se v úžině hor. Kram. Rozsudek v patrných slovích p. Er. Osoby, kteréž v témž pů- honu zejména postaví. Václ. XXXI. Každý jako v slúpě oči postaviv hledieše. Kat. 2127. Ten (obraz v svém sadu postavila. Pass. 605. Po radosti malé v žalosti pekelní ně- koho p. Chč. 632. — se = na nohy se zdvi- hnouti, sich stellen, aufstellen; s vedlejším významem hrdosti a srdnatosti, sich stellen; zpěčiti se, sich widersetzen; zasaditi se oč, sich einer Sache annehmen; dostaviti se, sich stellen, einfinden, sich einstellen; umí- niti si, worauf bestehen, Entschluss fassen, sich in den Kopf setzen. V., Jg. Propadá svou česť, kdo jsa obeslán nepostaví se. Faukn. Když postavě se neposlouchá súdce; třetí, ač postaví se, ale odejde od soudu bez odpuštění súdce. CJB. 385. P. se co muž. Dch. — se komu zač. Za přítele, za ne-
přítele se komu p., V., za otce. Sych. Sobě
za cíl něco p. Us. Neby, kdo sě za pravdu
postavě. Dal. 167. P. se za dědice. Aqu.,
Šm. Za sebe Rukojmě p. Žer. Záp. II. 79.
Za jich duše na tom miestě kapliciu posta-
vichu. Dal. 77. — co, se kde (pod, za
čím, podlé čeho, při čem). Postavte je
(koně) do zahrádky, postavte je pod oknem.
Er. P. 118. Aj pod nimi postaví sě silných
muž k mužu. Rkk. 19. Postavichu sebe dle
dřevce. Rkk. 19. Neměli jste již dávno při
díle se p ? Jir dh. Někoho za jiným na zad
p.. zurücksetzen. J. tr. — co, okolo čeho,
kde. Okolo silnice postavili les. Štelc. —
Har. - co s kým. Každý s ním něco po-
stavil (se o něco sadil). Baiz., V. — se
k čemu jak. Nechtěl tomu Bůh, aby se
k službám jeho s myslí skormoucenou po-
stavovali. Br. — se komu kdy. Postavil
se mi v noci ten n. onen (zdálo se mi
o něm). U Opav. Klš. Vz P. se v čem. Na
tom roce jměli jsú se p. všetci tři. NB. Tč.