PostoupitiPostoupiti, stup, stoupě (íc), il, en, ení;
postoupati, postupovati; postoupnouti, pnul a pl, utí. —
P.,= dál a dál kráčeti, stoupati, fortgehen, vor sich gehen, fortschreiten
, rük ken;
p. komu = ustoupiti, weichen
, nach- geben, den Vorzug einräumen;
p.
zpátkem, weichen, zurücktreten, gehen;
následovati, folgen, von der Parthei sein, nachahmen;
pošlapati, treten;
dáti, abtreten, überlassen. Jg
. —
abs. Slunce stále postupuje výše. D. P. zpátkem, V., zpět. Kom. Uhři po- malu zpátkem postúpati počali. V. Čas, dílo postupuje. Dch. Postup! Vorwärts-Marsch! Čsk. Postup dále, blíže, sem. Dch. —
komu, čemu (ustoupiti, přednosť dáti): řečem. Leg. Nikomu nepostoupiti.Us. —
co komu. Po- stoupiv mi tři hř. gr. v Pornicích u věně po své dceři; To zboží má p. Půh. I. 302., 200. Davši a postúpivší mi
po své dceři dva lány. Půh. II
. 288. Sv. Vavřinec bratru polovici mě- stiště postoupil. Pass
. 642. Postoupil mu svůj statek. Ros. Přednost' Vám postoupiti sluší. Sych. —
komu čeho. Strýcům svým kní- žectví postoupil. V. P
. někomu svého pokoje. St
. skl. IV. 267. Niť chcem biskupstva Něm- ciu p. Dal
. 84. P
. komu hradu, Arch. I. 142., svého kněžstva, královstvie. Dal. 108., 142. Té tvrze postúpil panu Rožmberskému. Pč. 39. Na to mi měl postúpiti čtyř hř. platu na svo- bodných lidech; Toho mi jest postúpil; Tu jsem jemu té zástavy kázal postúpiti. Půh. I. 179., 335., 250. Má hradu Přech Martinovi p.; Jemu té vsi postúpil; Jí mají toho věna p.; Tu jsem já toho sirotka i zboží Janu postúpil
na ten slib; Když jsem jemu do- břanského zboží postupoval, tu mi slíbil. Půh. II. 64., 107., 143., 182., 542. a na mno- hých jiných místech. Nejvyšší vrchnosti a správy p. V. Turkům zámku postoupili. V. P. místa. Ros., Br. — St., Háj., Er., Sych. —
po kom, po čem (následovati). Po něčí radě. V. Po jeho víře jsme postoupili Pass. 740. Aj, svět veškeren po něm postoupil. Sš. J. 199. Zdravý rozum po pachatelích a učitelích věcí zlých velí nepostupovati. Sš. Oa. 252
. Kdož po svých náruživostech a žádostech postupují. Sš. L. 144. Postupovali po právě svém, Žer. L. I. 147., po jiných. Žer. Po svých vášních a zvyku světa p. Br. Po žádostech svých postupuješ. Br. Postupovati po zlatu, po chvále, po štěstí =
bažiti. Br. —
kde. Uka- zadlo
na hodinách postupuje. D. —
v čem (
kde): v dokonalosti p. Sych. Zmužilý v před- sevzetí slušném
bez přítrže postupuje. Kom. Lidí postúpil jemu v Heflíně; V těch penězích postúpil jemu zboží svého; Člověka, ješto jsem jemů postúpila v 5 hř. a 20 gr., že jsem neměla hotových peněz. Půh. II. 185., 84.; I. 373. P. v službě (vyššího místa dosíci), vorrücken. J. tr. Aby se o to uradili, jak by v té věci postupovati měli, vorgehen. Skl. III. 105. Ona jim byla nejspíše něco dlužna a proto jim všecko všudy v tom dluhu po- stoupila (im Betrag der Schuld). U Dobrušky. Vk. P. v úřadě
pro svou schopnosť. Ml
. —
od čeho k
čemu. Od snadnějšího k ne- snadnějšímu p. Kom. Pán ode zvláštního k obecnému postoupá. Sš. J. 188. Postupuji ot práva přívuzenství. BO. —
kudy. Vojsko
lesem postupuje. —
před kým (=
ustoupiti). On před Poláky postoupal. Háj.
, Troj. —
jak: podlé poručení. Žer. Podlé přirození p. Kom.—
za kým, za čím:za nepřítelem. Us. Postupovali za příkladem Šalamounovým. Kom. —
s kým, s čím: s vojskem. Us. Když se jen rozumně s rozumným tvorem postupuje. Kom. —
kam: vojínové
mezi vozy postoupili, Dvě kron., mezi hradby. P.
ku předu. Dch. Neže slunce postúpí vterým krokem
nad vršiny lesné. Rkk. 21. Vojsko k městu postupuje. Us. —
oč. Vojsko o 10 mil postoupilo. Us. — Ros. —
čeho z čeho k čemu. Z peněz něčeho k užívání p. V. P. někomu něčeho ze své země. Výb. II. 41. Že jsem jemu postúpil kostela v Senici k jeho potřebě; Postúpil jsem jemu úmluvú panskú vrchních úředníkóv k držení vsi své ve 100 kopách gr. Půh. I. 248., II. 195. —
čeho zač. Práva svého za slušný plat p. Sych. —
čeho k
omu s čím. Postupuji mu statku se vším panstvím. Ms. 1506. —
proti čemu. Postupovati proti nezákonnosti, gegen eine Ungesetzlichkeit vorgehen, J. tr., proti ne- příteli. Us. -—
na čem. Má jemu na hvě- zdickém zboží p.; Jí melo ukázáno býti a postúpeno na tom zboží 50 kop platu. Půh. I. 202., II. 93. —
co, čeho k
omu v co. Toho zboží jmá zase panu Erhardovi v jeho moc postúpeno býti. Půh. I. 207. Aby (purk- rabí) mu (králi) zámek, hrad pražský
bez odporu v moc hned po volení krále postoupil. Zř. F. I. —
kdy. Má jemu
ve třech nedělích p. ode dnešního dne; Markr. milosť již to dvě létě
o semně (sněmě) kázal jí byl toho postúpiti. Půh. II. 64., 113. —
jak. Postu- povati
krokem. Dch. Postúpiv mi toho
svú dobrú volí. Půh. I. 356. —
proč.
Božím divem kámen postúpil (instr. příčiny). Pass. 564. —
odkud. Postup (odstup) z cesty-
. Dch.