Potlouci. — absPotlouci.
— abs. Aby když přijde pán
a potluče, brzce otevřeli jemu. Hus. III. 59.
— co jak. Skla
do drtu potloukli. Mus. 1880. 35.
— kde. U nás potlouklo (kroupy p-kly). Us.
— se kde. Ten krajá- nek se pořád
po našem potoce p-ká. Us. Semr.
— na koho.
A my potlukli jsme na fojta: Fojte, stavils jest jeho? NB. Tč.
184.