PotonoutiPotonouti, nul, utí
= potopiti se, ertrinken. —
abs. Potonulo všecko. Kom. Tak potoň Babylon. BO. —
kde v čem. V bahně po- tonul. Záv. Větší díl jich v sněhu potonulo. Kom. Marta ve víře u všeobecné vzkříšení potonuvši nechtěla tomu dopustiti. Sš. J. 191.