Potratiti
Potratiti, il, cen, cení, potráceti, ejí, el, en, ení, potracovati, ztratiti, verlieren, nach einander verlieren; dříve času poroditi, ne- doehoditi, missgebären, fehlgebären. — abs. Rodička nepotratí-li (neporodí-li dříve času), syny a dcery pracně rodí. Kom. co: všecko, jedno po druhém, znenáhla. Potratil všecky nože. Jg. To nařízení nemá tak přijímáno býti, že by žena cizoložná neměla p. obvě- nění toho. Bdž. 106. P. svou při, moc, rozum, přízeň, lásku. V. Slunce potratilo svůj lesk (zatmělo se). V. Měsíc své světlo potratil. V. P. zrak. Kom. Žena dítě potratila (ne- dochodila). Us. Přízeň a lásku u obecného lidu potratila. V. — čeho (neurčitou měrou). Ten potratil nožů. Jg. Světlosti potratil Lucifer. Solf. — co, čeho čím (skrze co). Tak velikého užitku tím (skrze nedban- livosť naši) potracujeme. V. — od čeho, čím, proč. Žena potratila (dříve času po- rodila) od úrazu, V., pro namáhání při prádle, Sych., těžkou prací.