PotýkatiPotýkati, potýkávati, potykovati, potkati. begegnen;
napadati, begegnen, widerfahren, zustossen, treffen. —
koho. Potýká mne něco (potkává mne, přihazuje se mi). Jg., Šm. (Ti) chodili na cesty, an je potýkával (potkával). Pč. 33. —
se, klopýiati, stolpern, straucheln, anstossen;
potkati se, einander begegnen ;
sraziti se, bojovati, streiten, fechten, kämpfen
, sich schlagen
. Jg. Kůň se potýká (klopýtá). Plk
. (Br.). Potýkají se (potkávají se). Jel. Kohouti se potýkají (perou). Us. Tč. Vojsko celý den se potýkalo. Ros
. Zavra oči se bíti a p. Prov. —
koho, se čím, k němu se míti, přijati ho, einem mit etwas ; entgegen kommen, ihm begegnen; streiten. Šprýmy, ostrými přípovídkami se p.
, vtipná věc jest. Kom. Řečí a slovy se p. V. Mečem sě potýkaj se mnú. Rkk. 12. P. koho řečmi (k němu se míti, přijímati čím). Tkad. P. se polem. Jg
. Kdo se stříbrnými kopími po- týká, ten vyhrává. C. P
. se ostrým. Výb
. II.43. —
se s kým, s čím. P
. se se smrtí. V
. Bitec s druhým se potýká. V. Toto učení potýká se s svědectvím písem. V. Práva, kteráž se jedna s druhými potýkala a ne- srovnávala. Zř. F. I. —
kde. Mládenci po- sekajíc zeleného větvije s kvietím potýkají (= zatýkají, zarážejí)
před dveřmi svých milých
. Orlog. (Č.). —
se oč: o předek (o přednosť). D
. Bude se s ním o to p. D. —
se kde. Na turnajském
place se p. Kom.
S chudobou se jako
ve šrancích p
. V. —
se kdy. Potykovali sme sě u poledne
. BO. —
s adv. P
. se potmě, udatně, Sych., pěšky a koňmo. Rf.