PovrciPovrci, povrhu, žeš, že, žeme. žete, hou; povrz, ha (ouc), hl, vržen, žení;
povrhnouti, hnul, ut, utí;
povrhovati. P. =
pohoditi, za- hoditi , weg-, hin-, verwerfen. Jg. —
co : zbraň, Us., strach smrti,-Jel., dítě, V., pro- vaz. Solf. —
koho kam, kde: na některé hoře, Br., na poušti, Ben. V., na zem. Lom. Povrh ty stříbrné
v chrámě odešel. Mat. Potom povrže jej (list) v kůtě aneb v blátě
. Hus I. 434. Když jej honili, povrhl čepici
od sebe. Pč. 51. —
čím,
kým. A povrhnuv jím zloduch
do prostředka vyšel od něho. Sš. L
. 64. Vz Vrci čím.