PoznalosťPoznalosť, i, f., die Erkenntniss, Kunde
. Kl.
Poznalý, kdo poznal, kennend, kundig. Člověk svého stvoření nepoznalý. Mudr. Má súdce po krajinách usazovati lidi hodné a p-lé. Arch
. III. 413. —
v čem: v bojích. Solf. Ktož jest tak v dobrém p-lý. Smil v. 1300. —
P., poznaný, erkannt. Pravdě po- znalé odpírati. Štr. Nepoznalá od muže. Bibl. P-lé pravdy pobíhají. Reš.