Pozůstati.— absPozůstati.—
abs. Jeho pečování věčná paměť pozůstává. Pož. 5. Pozostaňte, až se poradíme. Zbr. Lžd. 242. —
komu. Jaké hoře pozůstává těm, kteří . . . Pož. 41. Už vám nič nepozostáva. Vaj. T. m. 25. —
z čeho. Město na prach obrátíme, nech z neho vác nejaké ani len nepozostane méno. Hol. 111. —
na čem. Statek hospo- dářův, na čem ten koliv pozůstane, inven- tován býti má. Vc. Strč. d. pr. 54. —
čeho. Že (páni) pozuostalí berně 50
zl.; že z těch vsích pozuostáno berně 32 zl., im Rück- stande bleiben. 1518. Soud. kn. opav.