Pracovati
Pracovati. — abs. Kdo pracuje, toho Bůh neskracuje; Kdo nepracuje, ať nejí. Us. Lpř. Pracujíce jezte více. Us. Bž. — co. Kto chceš chleba, pracuj (to), čo treba. Slov. ZObz. XXI. 225. — oč. Když jsme dělali v šachtách o stříbro p-jíce; Já chci o to p. NB. Tč. 272. Sedláci o obilí pra- cující. Výb. II. 1565. O to lidé p-cují. Arch. III. 41. Pravý kající pracuje o radosť ne- beskú. Hus III. 120. — o čem. Porúčiem ti ji, aby věrně pracoval o ní. Št. P-jíce o něm (o chlebě). Št. Kn. š. 154. Člověk co viece žádá, o tom viece p-cuje. Hus I. 209. — s čím. Ani p-cují s lidmi svátostmi božími (bosáci). Krnd. 47. S svatú vierú p. jest najvětšie služba božie. Krnd. 6. A také veliká jest příkaza u škorně tak dlúhý nos, neb pěš nemóž s nimi p. Št. Kn. s. 170. — kde. I nechtie chutně p. zde na světě. Št. Kn. š. 31. Okolo něčeho p. Lpř. Sv. Alž- běta při nemocných p-la. Št. Kn. š. 87. — v čem (proč). A tak dlúho p-val v bolesti Žvt. otc. 51. b. P. u modlitvách, v učení i v jiných věcech duchovních; Pak z toho zapálenie bude p. v skutciech dobrých. Št. Ku. š. 54., 178· —jak: s úspěchem, Us., v soukromí, v tichosti, Vlč., s rozvahou, Us., o přítrž, Osv., postem a modlitbami. Št. Kn, š. 86. P-val co měl síly, aus Leibes- kräften. Dch. Stroj p-cuje s třetinou plnění, s pateronásobnou expansí. Šmr. 111. P. jako chudý (pilně), Us. Rgl., jako morovatý (svě- domitě). U Král. HRad. Kšť. Podlé svého stavu p. Št. Kn. š. 55. Nám třeba k tomu nohama rukama p. Kmp. Pro něho životem svým p-val (v boji). Arn. 1133. Ňadra těžce p-la. Vrch. P. někomu do rukou. Kzl. 122., Dk. Parou p. (rychle). Šml. Nehezky se pracuje, když se někdo do rukou dívá. Us. Kšť. — proč. Mnoho p-cije pro ně, pro se; Ješto su proň p-li; Mílo nám bylo pro svú libosť v světském běhu p. Št. Kn. š. 40., 22., 87, — kdy. Kdo p-cuje z mladu, nimo na starosť hlodu. VSlz. I. 222. Po porodu k smrti pracující. Výb. II. 1381.