Pranéř, planéř, pranýřPranéř, planéř, pranýř (vz Planýř), e, m.,
sloup n. kůl, k němuž dříve zločincové na odiv lidu bývali přivázáni nebo přiko- váni; později užíváno pouhého lešení, na němž odsouzenec na potupu vystaven byl, der Schandpfahl, Pranger. S. N. Vz Tk. II. 546
. Pro cizoložství na pranéři státi, Jg. Dostal se na pranýř. Sych. Na p. vsaditi někoho. GR. Zavěsili list na pranieř. NB. Tč.