Prášiti jakPrášiti jak. Lže, až se mu od úst práší. Kká. Td 233. —
čím. Kdo však marnou chloubou práší, koše plev na trh vynáší. Č. Rž. XCII. Pěna, jež démanty se práší. Osv. VII. 31. —
kde. Běží, len (až)
se za ním práší. Us. Bž. —
se. Včely se práší (hodně poletují). Všk.