Pravosť
Pravosť, i, f., náležitost, jak má býti, die Richtigkeit, das Wahre. P. způsobu psáni, hodin. D. — P., pravda, původitosi, přesnost (spisu), die Wahrheit, Echtheit, Authentie. P. něčeho prokázati. Sš. I. 9. Pochybuje se o p-sti těch věcí. Ros. P. listu toho svěde- ctvími těmi nade všelikou pochybnosť pový- šena se býti spatřuje. Sš. I. 16. P. záleží ve skutečném pojití od těch spisovatelů, jimž se kniha, spis připisuje; přesvědčujeme se o ní dvojí cestou, 1. vniternou knihy samé po- vahou (= důvody vniternými) a 2. vněšnými svědectvími hodnověrných mužů (důvody vněšnými). Sš. Mt. 14., 15. — P., rovnost. D. — P. — spravedlnost. Nad národy pa- noval ve svrchované pravosti. Br. Taková jest boží p. Kom.