Prosba
Prosba, y, f., prosbička, v obec. mlnvě místy prosba. P., strsl. pros?ba, příp. -ba. Mkl. B. 215. Die Bitte, Ansprache, Bittschrift, das Gesuch. P. ústní, pro Boha, V., snažná, neplatná, D., slzavá, Har., pilná, úsilná, Th., bouřlivá, die Sturmpetition, J. tr., horlivá, krátkozraká, Sš. Mt. 106., 122., neupřímná. Pass. 523. P-bě místo dáti, povoliti; p-bu vyslyšeti, naplniti, vyplniti, vykonati, činiti; p-bou nakloniti, obměkčiti, prositi; p-by vy- lévati; s poníženou p-bou. V., s p-bou snaž- nou. D. Ohlednouce se na p-by vaše opa- tříme ho tak. Sych. Bojím se vám tou p-bou v těžkosť přijíti; p-bami na někoho dorá- žeti ; p-bami někoho ohnouti, oblomiti; ne- oslyšeti něčí prosby. Sych. P-bu oslyšeti; Pán povolil p-bě té; P-bu svou o uzdravení ochrnutého na den jiný odročiti; P-bu ně- komu odepříti; Maria p-bu na něho vznesla; P-bu přednésti, opětovati, novým důvodem podepříti; Předmět p-by; P-bu svou někomu předložiti. Sš. Mt. 106., 122., 123., J. 39., 40., 262., L 122., L. 122. (Hý). P-by jeho všeliké jsú před Bohem. Výb. II. 482. P-bu k někomu vznésti; p-bu něčí uslyšeti. Kat. 768., 2850. P-bu za někoho zprostříti. Alx. Proto ty osoby s rodiči svými k vám svoje p-by skládají. Us. Brt. Ke mně své prosby čiňte. Pass. 862. P-bu na někoho skládati. Žer. K jeho p-bě přivolujíce tři koně od Jiříka Šohaje vyručili; Oni prosbu na mne učinili, ale já jsem té prosby nepřijal; Já jsem p-bu učinil na Vaška prose jeho pro Buoh, aby jí to odpustil. NB. Tč. Ku prosbě mé. Ms. ps. P-bu na někoho míti, lépe k ně- komu atd. (Vz ostatní). Brs. 134. Učiniti něco k prosbě něčí, lepe než: na něčí prosbu (Bs.), ač čteme: Mají uvážiti, má-li se jemu na prosbu jeho odtah učiniti. Zř. F.. I. Cf. Když jsem se k jeho p-bě uvázala v ten dvuor; K jeho p-be chovala jemu jeho tvrze; Tak páni zjednali p-bú bez nálezu, že ...; Otci jeho nedílnému jeho p-bú (= k jeho p-bě) pójčil jsem . . .; Tu jsem slíbil její p-bú (=k její p-bě, auf ihre Bitte); Tu oni k jeho p-bě slíbili zaň . . .; Slíbil jsem k jeho p-bě za jeho paní věno. Půh. II. 128., 129., 142., 194., 207., 210., 567. Nyní p-bu samu vylévá. Sš. J. 263. P-bu k někomu vzdávati. Št. Ani p-by ani hrozby jím ne- hnou. Us. P. za půjčku. Uchýliti se, obrátiti se, utéci se k někomu o něco s p-bou. J. tr. Lepší p. nežli hrozba. Č. Nejdražší jest, co se p-bou kupuje. Cf. Draho se kupuje, co se vyprošuje. Č. P. za něco, o něco. Vz Prositi. — P., die Bitte, das Ersuchen des Pfarrers von der Kanzel herab, Gaben für die Er- haltung der Kirche zu widmen. Prosby při kostele, co se při slavnostech v kostelech vyprosí, z toho 3 groše rektorovi a co mimo to zůstává, faráři polovic se dává a druhá polovice k záduší zůstává. Mus. 1847. 545. — P., modlitba, das Gebet, Vylévati p-by všemohoucímu Bohu, V., před Bohem. Br. P-bami milosť a odpuštění hříchů mu upro- sili. Reš. — P., žebrota, das Betteln. Třikrát byla již na p-bě (prosit). U Rych. Vk. Ještě nedávno byl u nás na p-bu (žebrati) a už je po něm. Ib. Choditi prosbou = žebrotou. Us. u Zbiroha. Lg.