ProsbaProsba, y, f.,
prosbička, v obec. mlnvě místy
prosba. P., strsl. pros?ba, příp.
-ba. Mkl. B. 215. Die Bitte, Ansprache
, Bittschrift
, das Gesuch. P. ústní, pro Boha, V., snažná
, neplatná, D
., slzavá, Har., pilná, úsilná, Th., bouřlivá, die Sturmpetition, J
. tr., horlivá, krátkozraká, Sš. Mt. 106., 122., neupřímná. Pass. 523. P-bě místo dáti, povoliti; p-bu vyslyšeti
, naplniti
, vyplniti, vykonati
, činiti; p-bou nakloniti, obměkčiti
, prositi; p-by vy- lévati; s poníženou p-bou
. V., s p-bou snaž- nou. D. Ohlednouce se na p-by vaše opa- tříme ho tak. Sych. Bojím se vám tou p-bou v těžkosť přijíti; p-bami na někoho dorá- žeti ; p-bami někoho ohnouti
, oblomiti; ne- oslyšeti něčí prosby. Sych. P-bu oslyšeti; Pán povolil p-bě té; P-bu svou
o uzdravení ochrnutého na den jiný odročiti; P-bu ně- komu odepříti; Maria p-bu na něho vznesla; P-bu přednésti, opětovati, novým důvodem podepříti; Předmět p-by; P-bu svou někomu předložiti. Sš. Mt. 106., 122., 123., J. 39., 40., 262., L 122., L. 122. (Hý). P-by jeho všeliké jsú před Bohem. Výb. II. 482. P-bu k někomu vznésti; p-bu něčí uslyšeti. Kat. 768., 2850. P-bu za někoho
zprostříti. Alx. Proto ty osoby s rodiči svými k vám s
voje p-by skládají. Us. Brt. Ke mně své prosby čiňte. Pass. 862. P-bu na někoho skládati. Žer. K jeho p-bě přivolujíce tři koně od Jiříka Šohaje vyručili; Oni
prosbu na mne učinili, ale já jsem té prosby nepřijal; Já jsem p-bu učinil na Vaška prose jeho pro Buoh, aby jí to odpustil. NB
. Tč. Ku prosbě mé. Ms. ps. P-bu
na někoho míti,
lépe k ně- komu atd. (Vz ostatní). Brs. 134. Učiniti něco k prosbě něčí,
lepe než:
na něčí prosbu (Bs.), ač čteme: Mají uvážiti, má-li
se jemu na prosbu jeho odtah učiniti. Zř. F.. I. Cf. Když jsem se k jeho p-bě uvázala v ten dvuor;
K jeho p-be chovala jemu jeho
tvrze; Tak páni zjednali p-bú bez nálezu, že ...; Otci jeho nedílnému jeho p-bú (
= k jeho p-bě) pójčil jsem . . .; Tu jsem slíbil její p-bú (=k její p-bě, auf ihre Bitte); Tu oni k jeho p-bě slíbili zaň . . .; Slíbil jsem k jeho p-bě za jeho paní věno. Půh. II. 128., 129., 142., 194., 207
., 210., 567. Nyní p-bu samu
vylévá. Sš. J. 263. P-bu k někomu vzdávati. Št. Ani p-by ani hrozby jím ne- hnou. Us. P.
za půjčku. Uchýliti se, obrátiti se, utéci se k někomu o něco s p-bou. J. tr
. Lepší p. nežli hrozba. Č. Nejdražší jest, co se p-bou kupuje. Cf. Draho se kupuje, co se vyprošuje. Č. P. za něco, o něco. Vz Prositi. — P.
, die Bitte, das Ersuchen des Pfarrers von der Kanzel herab, Gaben für die Er- haltung der Kirche zu widmen. Prosby při kostele, co se při slavnostech v kostelech vyprosí, z toho 3 groše rektorovi a co mimo to zůstává, faráři polovic se dává a druhá polovice k záduší zůstává. Mus. 1847. 545. —
P.
, modlitba, das Gebet, Vylévati p-by všemohoucímu Bohu, V., před Bohem. Br. P-bami milosť a odpuštění hříchů mu upro- sili. Reš. —
P.
, žebrota, das Betteln. Třikrát byla již na p-bě (prosit). U Rych. Vk. Ještě nedávno byl u nás na p-bu (žebrati) a už je po něm. Ib. Choditi prosbou = žebrotou. Us. u Zbiroha
. Lg.