PrsťPrsť, i, f. místo prch-ť (prch-ám),
ch před
tb v s. Cf. I. 519. b
. P
., srsl. pr?st?, souvisí se slovem ?r?ch?; koř. prs, příp. -t?. Mkl. B. 166., 168
. Cf. Gb. Hl. 111. P., ornice, jest na povrchu kůry zemské sypká smíšenina rozličných částic hornin zvětráním rozdro- bených a se zbytky rostlin a zvířat promí- chaných ; p
. hlinitá, písčitá
, vapnitá. Bř. Vz Hornina
, Ornice, S. N., Schd. II. 77., 137., 224., 285
., KP
. III. 214
. Die Damm-, Gewächs-
, Garten-, Stauberde, die mulmige Erde, der Mulm
, Humus. P. rostlinná, Rostl., černá. Us. S prstí zmásti, smísiti, srovnati = zkaziti, z kořen vyvrátiti; Město s prstí smáti, V., Kom., srovnal. Plac. Ať jsem prsť a popel! BO. —
P.,
země, die Erde. Od prsti byl zvýší skůro mne
. Pref
. Čisté studnice filistynské prstí zasypány byly. Kom.