PrůvodnýPrůvodný, důvodný, co prokázáno býti může, erweislich. Což však průvodně není. Br. Za, p-né, anobrž za jisté pokládati se může. Šf. III. 96. Čtení p-dnější; Ale čtení to není p-no; Nauka již
ve starém zákoně p-dná; P-dna odtud svoboda vůle s jedné a ncnutivosť milosti s druhé strany. Sš
. Sk
. 12., 292., Mt. 69., I. 71. (Hý.) Vnitřek krajin (slovanských) nebyl navštěvování jejich prost, ačkoli není průvodné, žeby již tehdáž slovan. země pod ně se byly dostaly. Šf. II. 71. —
z čeho. To z těch slov průvodné jest. Br. To p. jest z proroků. Br. Aorist značí věc ze zkušenosti p-nou; Ze samých slov p-dno, že . . .; Z čehož p-dno býti praví, že spis náš povstal teprve v polovici století dru- hého ; Jak ze skutkův apoštolských a z listů Pavla z Říma daných p-dno jest. Sš. I. 104
., J. 278., Oa. 205., L. 2. (Hý.). —
proč. Což ostatne o jeho v Gallii působení se praví, pro nedostatek svědků nep-no jest. Sš. Sk. 232. —
v čem. V čemž p-no, že . . . Sš. I. 69. —
jak. Leč ani podlé textu latinského není p-no, že by . . Sš. J. 43. (Hý.). —
proti komu. I odtud průvodné proti židům nynějším. Br. —
P., průvodní. Mand. P. spis, die Beweisschrift, J. tr., hvězda. Dch. Proti tomu ani shoda ta, že . . . nemá moci prů- vodné, hat keine Beweiskraft. Pal. Rdh
. II. 144.