Při
Při, předložka s lokalem. —1.O místě znamená blízkosť bezprostřednou, blízko u, ne- daleko od, čemu po straně, kolem čeho, bei, neben, nahe bei. Táhli, až byli blíže při břehu. Alx. Listem, při němž visí pečeť jeho. Půh. II. 175. Plakali ti, kteří při ní stáli. Br. Při zemi bydlí. Us. — 2. O čase. K vytčení současné události, zu, während, unter, um. Při lámání chleba poznán jest. Har. Při čtení usnouti. Jg. Při čase sv. ducha bývá zde žeň. Har. Při sv. Bartolo- měji pršeli hustí dešťové. V. Při obědě, při večeři. Us. Zatmí se slunce při vycházení svém. Br. Zastřelen jest při dobývání Teplic. V. Nebyl jsem při počátku té různice (když se počala). Svěd. Při pivě jest výmluvný. Jg. — 3. O spojení, spolubytí a pří- tomnosti jedné věci s druhou, něm. bei, mit. A nenašel při nás nic svého. Svěd. Ne-
bude moci sám při tom býti. Smil. Žádné
zbraně při sobě jsme neměli. Smil. To se
při ženách schvaluje. Us. Při tuhé práci
vyrostl. Us. Při ruce býti, při kom věrně
státi, při sobě rozvažovati. Us. — 4. O tom,
co kdo v moci své má, čehož užívá, něm.
bei, in Jemands Macht, Besitz. Jest při
zdravém rozumu. Kom. Jest při síle a zdraví,
V. Měj vždy paměť při sobě. Smil. On jest
ještě při sobě. Dch. — 5. O způsobu a
činnosti odporné, která s čím spojena
jest, něm. ungeachtet, trotz. Při největším
dešti šel. Jg. Při tom při všem dobře se mu
vedlo. Svěd. Při vší opatrnosti sklamán jest.
Při penězích nedostatek trpí. Us. — 6. Při
osvědčování-se, něm. bei. Při mé víře.
Smil. A ten přisahá při živém boze. Jg. —
Zk. Skl. str. 239.—240. — Cf. Mkl. S. 680.
a násl. - Časoslova přechodná s předložkou
při složená znamenají:1.,běh činnosti k čemu,
nač, več. Kovář podkovy přidělává. Kom.
Rozkázal přinésti hlavu jeho na míse. Br.
Zločince na kříž přibíjeli. Kom. Přivalili
klady po kraj násep. Rkk. — 2. Ukazují
k cíli a účelu, za kterým se co děje. K pláči
je přinutil. V. K tomu ji její zloba přinutila.
Dal. Dítky k dobrému přihluzuje. Jg. Dceru
chtěl k božské službě přizpůsobiti. Pass.
To já jiným k uvážení připouštím. Byl. —
3. Ukazují ku vzoru a míře, jíž se co rovná.
Jedno k druhému přiměřuje. V. Dobře boty
přikrojil. Us. Dle nejnovějšího kroje kabát
přistřihl. Us. Ke komu mne připodobníte a
přirovnáte? Br. — 4. Ukazují, že se ku
předmětu přičiní, čím činnost slovesa, jedno-
duchého v skutek vchází. Tím své bludy při-
stírají. Br. Přikvačil Bůh Egypt vlnami moř-
skými. Kom. Ale však tvář svou přikryj.
St. skl. Přioděli jej. Br. — 5. Ukazuje k tomu,
že se činností předmět množí, že vzrůstá,
tudy k jisté kolikosti. Přidal mu tři sta
zlatých. Svěd. On za ty dvě léta 500 zl.
přichoval. Jg. Tu jsou mnoho koní připřáhli.
Háj. Přidojiti mléka. Přibiliti, přibořiti, při-
cpati, přidlabati, přihnojiti, přidrobiti; hezky
tam přiteplilo. Tn. Přisadil k minci třetí díl
mědi. V. Nepřilžeš-li, neprodáš. Barvy čer-
vené mu přidal (učinil, že se zapýřil). Přiorali
si meze. Přilepšil jim. Pk. — Zk. Skl. 72.-74.
Cf. Mkl. S. 234., Pk. v olom. progr. 1875.
14., a hlavně Tn. 81.--86. — 6. Složenina
s předložkou při, znamená někdy menší míru
děje: přiokrášliti, přičerniti, Mkl. S. 234.,
přichromuje, přikulhává, Brt. Připadáme
sněhem. Pk. Přižíti, přitnouti, přiřezati, při-
hrýzti, připloštiti, přižlutiti, přihrbiti, při-
hlušiti, přikysnouti. Tn. — Časoslova pře-
chodná s předložkou při složená řídí
akkusatív; genitiv pak, když se kolikosi
zřejmě nevytýká, když se z celku část po
části k čemu přičiňuje. Zk. Ku př.: přiví-
tati ženu, přibiti co, přivázati tele, přisoliti
omáčku; ale: přibrati, přičiniti, přidati čeho
(i. e. části nějaké k něčemu). Přines mi vodu
(vodu vůbec); přines mi vody (neurčitou mě-
rou). A přidal jemu slávy. Br. K nápoji slz
přiměšují (t. j. ze slz jednu po druhé). Br. — Časoslova nepřechodná s při složená mívají u sebe dativ cíle nebo předložky. Vz Dativ. — Při dlouží i v í: 1. ve složených adjektivech a v substantivech a adverbiích od nich odvozených : příhodný, příhodně, příhod- nost ; příležitý, příležitě, příležitosť. Pozn. 1. U adjektiv označuje při menší stupeň vlast- nosti: příbázlivý, příčerný, příčervený, pří- dlouhý, příhořký, přímodrý, přiúzký, při- slabý, Mkl. B. 363., příkyselý, pnhloupý, oči příšilhavé, přisladký, přichlupatý, příšedivý. Cf. Zk. S. 330. V příbělavý zdrobnění dva- krát označeno. Mkl. Vz Na, Za, Superlativ.