2. Přijíti
2. Přijíti, přijati, jal (zastr. přijel), jat, jetí a jatí; přijmouti, ul, ut, utí (vz Jmouti, Pnouti); přijímati. — P. = k sobě vzíti, do- stati, annehmen, empfangen, in Empfang nehmen ; na se vzíti, annehmen, übernehmen; k sobe vzíti, vítati, auf-, annehmen, empfan- gen; v nějaké spojení s sebou postaviti n. uvésti, an-, aufnehmen, in Verbindung setzen; za pravé uznati, für wahr erkennen, geneh- migen, dafür halten, annehmen, gut heissen, billigen, sich gefallen lassen; na někoho hle- děti, stranným býti (p. osoby), auf Personen sehen, partheiisch sein; osvojiti si, vzíti, na sc vzíti, annehmen, sich eigen machen; p. se = ujíti se, uchytiti se, fangen, Wurzel fassen. Jg. — abs. To nyní moha, nechceš přijíti, potom budeš chtíti a nelze bude míti. Dal. Vůbec přijato. Us. To nařízení nemá tak přijímáno býti, že by žena cizoložná neměla potratiti obvěnění toho. Bdž. — co, koho: pokrm, naučení, dědictví, pocestné, smlouvu, osoby (na ně hleděti, k vrtli nim stranným býti); někoho laskavě p. a Hospody mu u sebe přáti. V. Ktož chce křest přijieti; Syn. božie sstoupil na zemi, člověčenstvie přijem. Št. N. 294., 205. Tráveninu kdo při- jal, otéká. Kom. P. oběť, Solf., dobrou radu, potěšení, poučení, výstrahu, výmluvu, al- mužny, svůj díl, odplatu, náboženství, víru, sluhu, učitele, lékaře, úředníka, peníze p., Jg., lékařství (léky). Čern. Přijal jsem váš dopis; p. poselství. Dch. Strany to p-ly; Zná se, že jest přijal jmenovaných peněz za 60 zl. NB. Tč. Přijmuť já prvé svěcení. Žk. 404. Kteréhož (Krista) musí ovšem nebe p. až do času obnovy všech věcí. Sš. Sk. 38. P. večeři Páně, Ros., svätosť oltářní, Dch., utěšení, přísahu. Troj. Boží tělo přijímati. Pč. 31. Jsem hotov panský nález p.; Jeho póhon doma nezastal a jeho zde přijíti ne- chtěl; Chci panský nález o to p. Půh. I. 164., II. 61., 398. Žaludek potravu přijímá. Us. P. žalobu, důvody, odvody (slyšeti), Kom., špatné mravy, D., pramen rudy. Vys. — čeho: Noviny budou i inseratů přijímati, šp. m.: inseraty; zde by mohl jen gt. dělivý státi: přijal peněz (i. e. neurčitým počtem) atd., ale inseraty se přijímají celé. Vz Při-. Přijměte nejvřelejších díků šp. m.: nejvře- lejší diky. Brt. — co, koho k čemu, ke komu: k milosti, něco k rukám, při k sobě p. V. To k sobě vděčně přijal. Háj. Vše přijímal k sobě, co přinesli. Pč. 34. P. ně- koho k choti, k sluze, Kat. 696., k milosti, Dal. 126., k sobě; něco k něčí ruce, zu Jemands Handen. Bart. 4. 14. To přijmi k své milosti. Smil v. 452. Přijímám ru- kojmě k své ruce a ku páně Petrově ruce; Manství k lénu p.; p. k sobě svědomé lidi; Že jest přijal při k sobě mezi mnú a Bláhú. Půh. I. 269., II. 49., 249., 429. P. k sobě peníze z pokladnice, Geld aus einer Kasse erheben. J. tr. Někoho k sobě nepřijmouti (zavrhnouti). V. P. k straně, Har., učedlníka k řemeslu. D. Přijal k sobě hluk čeledi. Troj. Prokuratorové lidské spravedlnosti k sobě přijímají. Er. Kdo co na sebe k vy- konání přijme. Er. Kdo tu práci k sobě při- jal. Kdo sobě k dílu lidské věci přijímají. Er. Někoho k péči a vychování p. Š. a Ž. Že i pohané k obecenství věčné bláhy a spásy přijati budou. Sš. Sk. 124. — koho v co, pod co (odkud) kam. V počet svých přátel, v péči a ochranu, v své opa- trování p. V. Země nás všecky přijímá v se. Jel. Někoho v hold p. Ottersd. Země při- jala v sebe krev Abele z ruky bratra jeho. Solí". Duše obrazy z venčí v se přijímá. Jg. Někoho pod ochranu p. V. Jakož jsem jemu věřila a ve dsky na spolek přijala. Půh. II. 157. — co, koho za koho, za co: za vděk p., někoho za měšťana, V., za syna, dítě za vlastní, Jg., někoho za úda (spolku), Br., něčí vůli za skutek p. Boč. P. kázeň (trest) za něco, Troj.; něco za pravé p. Jg. Musí soused s sousedem kyselá jablka i plané hrušky hrýzti a za dobré přijíti. Prov. Jg. P. peníze za směnku. J. tr. P. koho za sluhu. Kat. 960. P. něco za dobré. Chč. 607. Chu- dobu i zboží přijímá za dar boží. Er. P. 514. Alšík má za ten svuoj dluh přijíti neboli vzieti, co jemu z práva na tom domu zuo- stati můž. NB. Tč. — co komu. Sobě a svým potomkům přijal knížectví. Háj. Přijmi si úmysl pomsty. Troj. — co od koho. Klíče od někoho, peníze od kupce, Us., dluh, Kom., přísahu, Troj., práva od někoho p. V. Při- jímal jste od pána Boha dobré, přijímejte trpělivě i zlé. Dch. P. od někoho křest. Št. N. 188. Chci od nich právo přijeti; Přijal rukojemství od mého muže za věno. Půh. I. 243., 269. Kteříž peníze ode mne přijali. NB. Tč. P. slib od společníků mají mylně za chybné m.: společníky v slib bráti, sr. předcházející příklády a vz Slib. — co, koho na co, na koho (kam, jak). P. co na sebe, na dobrou stránku, koho zase na milosť, V., na stravu, Jg., Šm., na učení. Kmp. Na malou váhu prodávati, na větší přijímati. Br. Na místo umrlých přijímají se jiní. Kom. Žáky na studie p. Us. P. Ješek přijal na ten jistý dluh, jakož p. Jaroslav měl dáti; Přijal ji na pravý spolek svého všeho zboží; Přijala ji na spolek na 100 hř. gr. Půh. I. 172.,345., II. 608. To diete tiem obyčejem chcem na diel přijíti; Toho já při- jímám na všecek diel jako syna svého vlast- nieho. NB. Tč. Vyznávači nového zákona dle příkladu apoštolů tuto daného pro jméno t. j. česť a z lásky Krista a pro víru v něho s radostí strasti na se přijímali. Sš. Sk. 66. Nejeden biskup k radám kapitoly své poselství takové na sebe prijal. Sš. Sk. 98. — co, koho do čeho, kam. Ně- koho do hospody, do města, V., peníze do pokladnice,. D., někoho do cechu, do spolku p., Us., do lůna svých věrných. Sš. J. 166. P. cizince do země. Zříz. Ferd. Do učení. Šp. P. do sebe = užívati. Dl. Sedě na sto- lici dým do zadku přijímej. Lk. — co v čem (kde; skrze co): prášky v nápoji. Us. Hned skrze sv. Václava zasloužení plné zdraví v své nemoci přijmeš. Pulk. Cizince za krajana v českém království p. Pr. P. něco v dluhu (etwas an Zahlungsstatt an- nehmen). Řd. Na závadném věno přijímati. Půh. II. 197. Přijmi v nebi věčnou slávu. Er. P. 518. Přijmi u lidí za vděk. Klat. — co komu. To Štěpán přijal sám sobě. Půh. II. 529. — co proti čemu. Proti tomu ode mne rukojmě přijal. Půh. II. 203. — kdy. O poledni pokrm přijímal. Pass. 497. V kletbě nemá ižádný těla božieho přijímati. Št. Před neduhem přijímaj lé- kařstvie. Ctib. Hád. 23. — co, koho čím, po čem, jak: řeči ušima (slyšeti). Jel. Úsměškem přijala dobrou radu. Sych. Ne- chceme ho biskupem p. Dal. P. koho králem. Výb. I. 1078. Vírou v Krista přijímá člověk živodárnou moc. Sš. J. 55. Potřebí nauky ty přijímati s vírou; Výroky ty s úctou při- jímati sluší. Sš. J. 52. (Hý.). P. koho hos- podou. Sych. Statek trhem, smlouvou, do- brodiní vděčnou myslí p. Us. Tu páru po cívce (cívkou) do. ucha přijímej. Lk. Lék po málu, po malých dávkách, po kapkách p. Us. P. někoho s milostí. Alx. 1103. Ve- čeře páně má pod oboji způsobou přijí- mána býti. Žal. 90. To jsú přijeli na jeho místě; Že je měl tak ten plat ode mne při- jeti na čtvrtek. Půh. II. 242., 578. Jehož prý zápisky sv. Luka do díla svého bez dalšího připomenutí byl přijal. Sš. Sk. 2. Od žádného apoštola v té straně nic ne- přijav. Sš. I. 3. Ten lék do sebe do téhodne po málu, po malých částkách přijímej. Lk. S velikou žádostí nás přijali. Vrat. S chutí, s vděčností něco p. V. S dobrou myslí to k sobě přijímal. Jel. P. koho hostinsky, čestně, nevšímavě. Šm. V tom smyslu nemohl p. oné klanby. Sš. Sk. 126. — co proč. Kdo k sobě cizí věci ze záplaty přijímá k dílu. Er. Tu smrť pro tvorce mého (m.: svého) chciu mile přijieti. Jir. Ant. I. (3. vyd.). 74. Ale pro spasení, lidské přijal svědectví Janovo. Sš. J. 17. Že pro zásluhy Krista Pána Bůh veškeré člověčenstvo na milosť přijal. Sš. Sk. 167. — se = ujíti se, přichytiti se. Ba- zalka se přijala (v jihozápad. Čech. m. ujala. Šm.). Us. — se koho, čeho = přichytiti se, přidržeti se. Chceš-li se ty cizích oby- čejů přijíti. Dal. Brzy se hřích příjme člo- věka, jako rez železa. Št. 262. Kdož přijal se čáróv. Št. Lidé, s kakýmiž obyčeji jmie- vají, těch sě vášní přijímají; Zlých vášní se p.; Zlého sě přijal. Št. N. 21., 264. P. se čeho = něco si osvojiti. Kat. 820. Chce-li p. se těch činóv. Kat. 820. Zlých obyčejů se p. Dal. 167. — se na co jak = bráti se. Přijmijte (přijměte) se na ten boj bez vší starosti. Biancof.