Příležitý
Příležitý; příležit, a, o = příležící, vedlé ležící, beiliegend, angeschlossen, anliegend. P. spis. J. tr. Vladařství nad p-tými krajinami. Sš. Mt. 205. Posýlám p. svazek spisův. Žer. — čemu. Popluží domům p-té. Sš. Sk. 54. — k čemu. V komnatě nějaké ku chrámu p-té. Sš. Sk. 18. — P., příhodný, pří- padný, dobře se hodící, příslušný, bequem, füglich, schicklich, gelegen. P. čas, místo. V. Tuto příležité jest, abychom přivedli. V. — čemu. Místo vpádům lotrů p. Eus. — k čemu. K přítomné materii p. písma sv. povědění. Kom. Píseň k tomu času p. V. — P., dle libosti, příjemmý, gelegen. Jistý a p. den. Žer. Bude-li příležitě, V., příležito. Us. — P., náhodný, gelegentlich. D. — P., pří- slušný, řádný, náležitý, ordentlich. P. vrch- nosť. D.