PříležitýPříležitý =
příležící. Psaní p-tá dodej, beiliegend. Žer. —
komu. Ze všech zemí králi p-cích. Bart. 306. —
P. =
příhodný, příslušný. Na každém p-tém místě. Pož. 91. Čas p-tý je tomu silný, kdo je v práci pilný. Tč.
—
komu. Název celému kmenu p-tý. Šf. Strž. II. 345. —
P. =
příležitostný. O básních p-tých vz Bačk. Písm I. 47.