Přirození
Přirození, n., rození ku předešlým, das Hinzugebären. Jg. — P., narození, die Ge- burt. Od p. slepý, němý. Ros. — P., co se tvoru přivodí, vrodí, vlastnost, povaha na původní jeho složenosť a přírodu založená, die Natur, Eigenschaft, Art, das Wesen. P. neb přirozenosť jest souhrn vloh, sil, vůbec vlastností, jež člověk (n. i jiný živočich) od přírody obdržel, pokud nebyly změněny vy- chováním, vzděláním a cvikem. S. N. Jest náhlého p. Ve Slez. Tč. Kteréž knieže po p-niu vychodí (právem rodu na vládu na- stupuje). Dal. 112. Lidské p. (člověčenství) na se vzíti; dědičné nakažení lidského p. (přirozený hřích); p. své povahy nezmění; pro smrť přátel z p. plakati budeme; od p., z p. k něčemu se nakloniti. V. Kdo co má od. p., těžko se to při něm změní. Lb. Oheň
z p. svého jest horký. Byl. Někoho dary
v jiné p. přetvořiti. Mudr. Zvyk jest druhé
p. Prov. Němci z p. nebo raději z úmysla
Čechům nepřejí. Vš. Čáp z p. svého hubí
žáby. Rad. zv. Bychť já byl studeného p.
Háj. P. a schopnosť k Něčemu. V. Od p.
sobě podobní k sobě se táhnou. V. — P., při-
rozený, stydký úd, hanba lidská, das Gemächt.
Také na Mor. Brt. Ranil se do p. Us. — P.,
moc ve tvorech složená, skrze níž se plodí,
mění, působí všecky věci, příroda, die Natur.
Od p. daný, vštípený; z p. vzatý; od p.
způsobný, proti p., odporný p., vedlé běhu
p.; s p-nim se srovnávati; což jest od p.
(přirozeně se děje). V. Hlas p. Us. To jest
nám vtěleno od p. Sych. Dluh smrti nebo
p. zaplatiti (zemříti). V. -- P., krevní přá-
telstvo, zastr., die Blutsverwandtschaft. Jir. — P., souhrn všech přirozených věcí, die Natur. Zpytovatel p., umění, učení o p. D. — P., tvor, stvoření, Naturgeschöpf, n. Já bídné p. Ojíř.