PřisvojitiPřisvojiti, il, en, ení;
přisvojovati, an-, zueignen, eigen machen
. —
co, čeho komu. Vz Při-. Všecko si přisvojuje. Us. Ač sobě tvárnosť toho p-val. Sš. Sk. 55. Hned
při verši prvém trojí přísudek sobě Pavel při- svojuje. Sš
. I. 19
. —
za
č. Synovství boží jest stav, v němž člověk od Boha za syna přisvojen bývá. Sš. J
. 20.