PřitočitiPřitočiti, il, en, ení;
přitáčeti, el, en
, ení;
přitočovati =
k něčemu zatočiti, hinzu- wenden, hinzudrehen ; zuzapfen ;
přivinouti, dazuwickeln;
uvésti, anführen. —
co. Mezi jinými zázraky přitáčí sv. Marek zázrak o prokaženci. Sš. Mr. 12. Pomíjejíce jiných výpovědí přitáčíme toliko výrok koncilia tridentského. Sš. Mt. 261. —
co k čemu, kam: velký kus nití ku klubku. Us. Přitáčí k tomu jiný výrok podlé sedmdesátců vzatý z téhož Isajáše proroka. Sš. I. 106
. Tu již dále táhnouti nemoha pro nepřátely, vozy přitočil ku hrázi. Let. 34. —
co, čeho od- kud: pivo, piva ze sudu. Vz Přibrati
. Jg. —
se kam (
na čem): p
. se k městu. Sych. Na svém lítém koni přitočil se k Samoslavovi. Háj. —
se komu. Když se ti děvče přitočí. Er. P. 154.