PřiznalecPřiznalec, lce, m., der sich wozu be- kannt hat. Ros
. Přiznalosť, i
, f.,
přiznání se, die Beken- nung. Ros.
-Přiznalý, kdo se přiznal, der sich wozu bekannt hat. Us. —
P.,
ve smyslu trpném. ?. skutek, die bekannte That. Ros. Vrchnosť povinna bude dluh p-lý na člověku tom do- pomoci
. Bdž. 158
. —
kde: dluh
před sou- dem p. J. tr.