Pták, a, ptáček
Pták, a, ptáček, čka, ptáčíček, čka, m., ptáče, ete, ptačátko, a, n. P., strsl. ??tak?, kořen p?t, řec. net (-éro^a«, lítám), aor. i-nt-á-,uf]v, příp. -?k?, tedy vl. = létající, der Fliegende. Mkl. B. 243. (Hý.). Der Vogel. Vok. sing. ptáku n. ptáče. V ptáčkách m. ptáčcích. Bž. 83. Ptáci 1. Dravci, a) denní: noh šedohlavý, kondor, sup, orel, sokol; b) noční n. sovy: výr, sova. — 2. Šplhavci: datel, kukačka, papoušek, tukan. — 3. Kři- kavci: ledňáček, mandelík, dudek, kolibri, zoborožec veliký, velechvost australský n. menura. — 4. Pěvci a) šídlozobí: drozd kos, drozd kvičala, slavík, střízlík; b) zejkozobí: tuhýk, brkoslav; c) klanozubí n. vlaštovky : vlaštovka, jiřička, rorejs, lelek kozodoj ; d) kuželozobí: sykora, skřivan, dlask, chocho- louš, hejl, stehlík, kanár, křivka (křivonoska); e) hrubozobí: havran, vrána, straka, sojka, rajka. — 5. Holubi: holub divoký, stěho- vavý, doupňák, hřivnáč, hrdlička. — 6. Kuro- vití n. hrabaví: a) tetřevovití: tetřev hlušec, tetřívek, koroptev, křepelka; b) kury: sle- pice, krocan, páv, bažant. — 7. Běžci: pštros, kasuar, kivi. — 8. Bahňáci n. brodiví a) kurovití: drop; b) volavkovití: zorav n.jeřáb popelavý, volavka, ibis, plameňák, čáp; c) sluky: sluka, čejka, pisila rudonohá, jespák bojovný; d) slípky vodní: slípka zelenonohá, lyska. — 9. Vodní a plovací: a) kachny: husa, kachna, kajka, labuť; b) dlouhokřídlí: racek, mořská vlaštovka, burňák šedý, alba- tros; c) veslaři: pelikán, kormorán, fregatka, faeton; d) potápky: roháč, alky, tučňák. Jhl. Vz S. N., Frč. 341., 345., 349., Schd. II. 439., KP. III. 350., 382. — Podlé místa, kdež obý- vají: pozemní (zemští, V.), vodní, bahní, jezerní n. mořští, pobřežní, lesní, domácí, kurní. Jg. — Podlé jiných vlastností: pi- tomí, okrocení, draví, loupežní, noční, zpě- vaví, tažní. Jg. Pták usedlý (stálý), přeletavý, Nz., stěhovavý, Pt., krmivý, nekrmivý. Jhl. Vábný, vábík, vábník, vábič, vábec, volavec, volavý, vábicí, čižebný, čižný; volavec vy- cpaný: mrtvouch; honný, lovný, lapací, la- pák; mladý (holý, holče, holčátko, holíše, holoplíště, pískle, ptáče, holoplusk), drobný (drozd, špaček, brkoslav, křivonoska, dlask atd. Šp.), veliký, vyvedenec, podhnízdník, lapený, plchatý, nedoperný (nedoperně, ne- opeřený), křídlovaný, hmyzožravý; pták, který z vějičky uletěl: stržek, který na ní sedí: visatka; na čihadle nezpívající: posa- dek. Šp. Mladí ptáci jsou z počátku holata, pak lopačata (když dostávají brky na lopat- kách), potom opéřenci, konečně vyvedenci (když se z hnízda vyvedli). Na mor. Zlínsku Brt. Zvl. jménem ptáků znamenáme divoce žijící ptáky, naproti tomu domácí ptáky (sle- pice, kachny, Husy atd.) jmenujeme: drůbež, havěď. Jg. Síť na ptáky (pomeč). V. Klec (krytá, vysoká, nízká), píšťala, hastroš, stra- šák, strašidlo, bubák, muďák, poklopec, sklo- pec, sklon, padák, skřínka, truhlička, tlučka, broky (ptačí), pes, čihadlo, lep, oko na ptáky; čih, číhání, čižba, lapání, druh p-ků. Šp. P. klibá, Har., létá, letí, odletěl, zpívá, piká, píská, líná (peří pozbývá), pípá, Us., táhne, D., řehoce, šveholí, šviřinká, vrnoží, na mor. Zlmsku. Brt. Ptáci se vyvedli, zahradovali (sind aufgefallen), lezou, skáčou etc., štěbe- tají, štěhotají, se líhnou, se posazují, zapa- dají, padají na mrchu (na zob), se páří, jsou v párkách; pes ptáky vyzvedl; ptáky chy- tati, lapati, škubati, ze sítě vyplésti, vy- cpati, nechati vytáhnouti, stříleti, na stu- dánky n. na studničky lapati, stíhati, v páru míti; mladé p-ky vyvésti, vybrati, Šp., ku- chati. Pt. Na p-ky léceti, číhati, V., jíti; p-ky na lep chytati. Sych. Broky po ptá- cích stříleti. D. P-a čižebník vábí. Us. Již je po ptáčku (zcepeněl). Dch. Jí jako pták (málo). Dch. Až bez perja vtáci ljetat budú. Sš. P. Vz Nikdy. Neslyším zvoněňa ani ptáčka zpivaňa; Mezi dvěma jedlema mívá ptáček své chování. Sš. Mor. p. 162., 197. Ani ptáček tudy proletěti nemůže, aby mu pérka nevyškubali (každému na cti utrhají); Rychlý, jako p. by letěl, V.; Už letím jako p., abych nezmeškal, Dch.; Ptákem pošlete mi zprávu (= rychle). Hlč. Ana lítá jako zmrzlý pták. Sk. Pozdě klec zavříti, když ptáci vylítali. Lb. Již jsou ptáci vylítali. Vz Pozdě. Lb. Uletěl pták z klece, nečekej, aby se vrátil (o příteli zapuzeném). Vz Upr- chlý. Lb., Mus. Klec zavříti, když ptáci vy- letěli ; U vodě ptáky lapati (práci zbytečnou podnikati); Ryby na lep, ptáky na udici la- pati; Ne toho pták, kdo jej šklube (kdo ho lapil), ale toho, kdo jej jí (snědl). V. Vz Zisk. Toho jsou ptačenci, kdo je prve vy- béře. Rb. Péči, starosť lesním ptákům po- ručiti. V. P. k letu, kůň k běhu, člověk k dílu (stvořen). Ros. P., kterýž se z klece dobude, leckdes na strom vsedne, zazpívá. Vrat. Staří ptáci jak zpívají, mladí po nich tak vrzají. Reš. Ranné ptáče, neuletí-li, ale uskáče. Červinka. Ranní ptáček zobáček pro- tírá a pozdní oči prodírá. Pk. Každý pták hezký, když se naň s Bílé hory (= se shora) koukáš. M. Havránková. Ptáček mrháček (kdo rád ptáky chytá, o svůj statek náležitě se nestará a tím jej mrhá). Vz Plat. Po zpěvu, po péří pták poznán bývá. V. Ptáka zpěv prozrazuje. Šp. Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči, kroji a chodu; Veliký p. velikého hnízda opotřebuje, vz Moc; Malých ptáku malá hnízda; Pečení ptáci nelítají do huby; Žádnému pečený holub (vrabec, pták) do úst nevletí; Čeká, až mu pečený pták do huby přiletí, vz Lenoch; Lepší p. v ruce, než dva letíce; Lepší p. na talíři pečený nežli dva u povětří vzne- šení; Lepší ptáček na rendlíku nežli zajíc na poli (Šp.); Každý p. tak zpívá, jak mu nos vyrostl; Kdo jednou ptáka z ruky pustí, na střeše ho těžko lapati; Nešklub ptáka, až ho lapíš; Neuč rybu plovati a ptáka lí- tati; Sbírejte sítky, už ptáci neletí; Podób- ného peří ptáci k sobě se táhnou; Každý pták se drží hejna svého (Pk.); Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají; Ne všichni ptáci jsou páv aneb orlice; Zlý pták zlé vejce; Každý p. svým se nosem živí; Našel ptáka v hnízdě (vz Štěstí); Po ptáčku o něčem zvěděti (podtají se dověděti, vz Znání). Č, P. je radši vně, než v kleci, by ty ho jak krmil. Kdo chce p-ky chytati, nesmí na ně škohákati. Us. Kdo chce ptáky chytati, ne- házej kyjem mezi ně; Na ptáky jdi s lepem, ne s třepem. Lb. Umějí choditi s háky na ptáky. Reš. Na ptáky musíš lepem, ne cepem. Šp. S ptákem dítě, kmet s mladicí, Němec s malvazím v láhvici, cožť Nekřesťansky zachází, když jim do rukou přichází. Hav. Každý p. své hnízdo chválí a špatný, který se do něho vyneřádí. Vz Sobectví. Lb. Ošklivý vták, čo do svojho hniezda trúsi. Mt. S. Co ptáček, velebí svůj zobáček; Ptáci nesejí ani oři a přece syti žijí; Velikých ptáků pod pomeč nechytají; Koho pán Bůh pro ptáky chová, na tom si ryby nepochutnají. Pk. P. nedaleko od hnízda se drží. Mus. Z drobných ptáčkóv nejlepší hus. Mus. Z ve- likých ptáků vepř a z menších hus, tu můžeš sobě ukrojiti poctivý kus. Rým. Nejčistší p. jelito s kruštem na míse, ten spraví všecky faldy na břiše. Rým. Jen jednou se dá p. chytiť. Starý p. učí mladé zpívať Vz Kvítko. Šp. Vz Hnízdo, Oko, Ptáčník, strany pří- sloví vz Ryba, Lepší, Chybník. — P. letní = motýl, der Schmetterling. Reš. — P. pěkný, dobrý ptáček = kopa, ferina, čtverák, šibal, Schelm, m. Ptáček vychytralý. Rk. To je hezký, čistý ptáček! Šm.,Dch. Aha, znám tě ptáčku (když kdo dopaden)! Známe ptáčka po peří! Sedláčku, sedláčku, vychytralý ptáčku, po zpěvu, po peří, blázen, kdo ti věří. Nár. pís. Hý. Vz Kvítko. — P. svo- bodný = psanec, z vlasti vyhnaný, der Ge- ächtete. V. — P., pes na ptáky učený. Lom.