PuditiPuditi. Cf. Mkl. Etym. 257., List. fil.
XV. 176.
— abs. Pudil duch tvój, flavit spiritus tuus. Zlomek strč. exodu 15. 10.
, List. fil. 1880. 130.
— koho. Poňavadž mě sú
p-li. Hus I. 235.
— k čemu. Stroj ku pohybu p. Kk. Král kněží k tomu má p., aby . . . Hus I.
469. Města, jenž pudie slovo božie
od sebe. Hus I. 204.
— kam. Bohatství pořád jiné a jiné národy tam p-lo. J. Lpř.