Rádný
Rádný (adv. řádně), pořádný = řád, pořá- dek milující, podlé pořádku dělaný, ordent- lich, der Ordnung gemäss, wie sichs gebührt. V. R. člověk, Us., plátce, D., chlapík (tüchtig), dělník. Us., Dch. Řádně platiti. Us. Řádně něco vypravovati. Us. Někoho za řádného člověka míti. Ml. — Ř., srovnalý se stavem naším vnitřním i zevnitřním, ordentlich. Ř. živobytí vésti. Ř. kázeň. Sych. Řádně živ býti. — Ř., srovnalý se zákonem, řádem, právem, pravidelný, ordentlich, gestzmäs- sig, regelmässig, rechtmässig. Jg. R. man- želka. R. vrchnosť, zuständige Obrigkeit. Str. Dítě z řádného lože manželského (z řád- ného manželstva), V.; r. vrchnosť, soudce, farář, učitel, professor, člen učené společnosti, ohledání, soud, čtení a psaní, Us., držení, dě- dic právní důvod. J. tr. Dílo řádně zhoto- vené. Us. Ř. poměr, Us., schůze, úřad, ob- sluha, cvičení, Dch., držitel věci, bydliště něčí, J. tr., právo, vz Právo.