Rám, u, rámec
Rám, u, rámec, mce, rámek, mku, rá- meček, čku, rámček, mečku, na. O původu vz Mz. 288. R., něco dlouhého a úzkého (rám na stěně, der Kleiderrahmen, Slov.); stroj z takových rámů (Rahmengestell, n.), obruba obrazu, okna atd., der Rahmen. Do rámu něco dáti. Us. R. na sukna, roztaho- vací, vydlabaný, k vyšívání, vyšívací, šicí, na ohlávky u provazníkův, tkadlcovský, u pily (pila s rámem, s rámcem), u stavidla (sloupy stavěci s pouchem), na.obrazy, do oken. Jg., Vys. Rámce sirkové. Vz KP. IV. 663. Rámec universalní na stereotypy. KP. I. 355. R. soukenický, Nvk., cedicí (v lučbě). Podstavec pod r., vyšívati na rámci. Us. Rámec dříví (míra čtverhranná), ein Rahmen Holz. Dch. Rámem opatřiti, v r. zasaditi, na r. napiati, natáhnouti; střevíc, podšev s rámcem; vrchní dřevěná čásť rámu: sou- ponek. Šm. — Rárnek, čtyrúhelník z lištiček sbitý, v kterém dělají včely voští. Všk. —' Zastr.: r. — větev stromu,. der Ast, lat. ramus. Ros; — R., pálená voda, líh, Geist, " m. Jád.