Rám, u, rámecRám, u
, rámec, mce,
rámek, mku,
rá- meček, čku,
rámček
, mečku, na. O původu vz Mz. 288.
R., něco dlouhého a úzkého (rám na stěně, der Kleiderrahmen, Slov.);
stroj z takových rámů (Rahmengestell, n.),
obruba obrazu, okna atd., der Rahmen. Do rámu něco dáti. Us. R. na sukna, roztaho- vací, vydlabaný, k vyšívání, vyšívací, šicí, na ohlávky u provazníkův, tkadlcovský
, u pily (pila
s rámem, s rámcem), u stavidla (sloupy stavěci
s pouchem), na.obrazy, do oken. Jg., Vys
. Rámce sirkové. Vz KP. IV. 663. Rámec universalní na
stereotypy. KP. I. 355
. R. soukenický
, Nvk., cedicí (v lučbě). Podstavec pod r., vyšívati na
rámci. Us. Rámec dříví (míra
čtverhranná), ein Rahmen Holz. Dch. Rámem opatřiti
, v r. zasaditi, na r. napiati, natáhnouti; střevíc, podšev s rámcem; vrchní dřevěná čásť rámu:
sou- ponek. Šm. —
Rárnek, čtyrúhelník z lištiček sbitý, v kterém dělají včely voští
. Všk. —'
Zastr.: r. —
větev stromu,. der Ast, lat. ramus. Ros; —
R.
, pálená voda, líh, Geist, " m. Jád.