Ráz
Ráz. u, m., udeření, uhození, tětí, rána, der Schlag, Hieb, Stoss. Utíkají, rázů jeho strpěti nemohúce. Troj. R. na ráz, Schlag auf Schlag. Dch. Oba dobysta tu mečí, ráz po ráže v črná ščíty. Rkk. 42. R. vedlé rázu. Zrovna mi přišel na ráz. Us. Jedním rázem (jednou ranou). Ros. Ráz za rázem, r. na r. Us. Druhým rázem (to rozrazil). V. — R., strk, střik vody, Wasserstoss, m. Při spodálech působí voda jediné rázem, strkem na dolejší lopatky. Sedl. R., strk hoblíkem. Šp. R. ku předu. Dch. R. (strk, Stoss): přímý, šikmý, ústředny, výstředný. Nz. — Báz = jednotí, einmal. Ráz, dva, tři, jeden r., dva rázy, tři rázy = jednou, dvakrát, třikrát. Ještě ráz (jednou) ti povím. Plk. Ráz tolik (jednou tolik). Kld. První ráz za- plakal, zum ersten Male; Tebe mám, má milá, edem ráz za týden; Pověz první ráz, kemu mia chováš; A dy ja sem už u tvojej mačičky kelko razy (= kolikráte) byl; Na svého tatíčka ešče raz pohlednu; Podej mu ručičku na ostatní raz (na posledy). Sš. P 328., 351., 405., 404., 490., 597. — R., jed- noho času, einst. Ráz jsem byl na louce a viděl jsem vlka. Koll. Byl ráz jeden král atd. Us. u Opavy. Klš. — Za r., rázem, na ráz — na jednou, auf einmal, sogleich, plötzlich. A ti ji hned od rázu pleští po hubě. Kld. Vezmi to na ráz. Kld. My chceme míti vše ráz na ráz. Us. Máš za. ráz umříti; Moje milá má takovú masť, ona vyhojí za jeden raz. Sš. P. 12., 152. A uťal berana na jeden rázek: Slzičky slzené, nepadejte na zem, radši mně padněte do srdečka rázém. Sš. P. 719., 783. Bařina do rázu se ztratila. Kld. 273. Země za r. porodila nesčíslné množství živočichův. Ráj. Mnějí pochlebníci, aby rá- zem lží slušelo koupiti pravdu. Hus. I. 261. Mala som frajeró, mala som jich dvanác, prišla velká voda, zela (= vzala) mi jich na ráz. Sk p. 156. — R., rázem, jedním rázem — po jednou, jedním časem, spolu, auf ein- mal, zugleich, mit einem Male. Ne jedním rázem všichni vstanou s ním. Ráj. Krůpěje rázem se vylily. Koll. — R. V raz = touž dobou, zu gleicher Zeit; za raz, od razu = hned, sogleich, auf der Stelle; raz po ráze, nach einander, zu wiederholten Malen; co raz to větší, immer grösser und grösser. U Opav. Klš. — R. Často se čte rázem ve smyslu něm. Schlag. Seděni počne se rázem (udeřením) čtyř hodin, die Sitzung beginnt Schlag vier Uhr. To se má prostě vyjádřiti predložkou v s akkus. a příslovcem 'právě: Seděni počne se právě ve čtyři ho- diny. Nebo věta se položí: Seděni počalo se právě, když čtvrtá (se) odbila. Nechce- me-li čas určitě označiti, postačí nám: o čtyřech hodinách. Brs. 153. Cf. Přišel zrovna ve čtyři hodiny. — R., co se vyrazilo, znamení mince, co na minci vyraženo, das Gepräge, der Münzschlag, někdy stříž mince. J. tr. Tři sta hř. gr. stříbrných pražského rázu. Půh. II. 42., I. 165. Naší dobrou a velikou mincí, rázu zrna našeho českého. Nar. o h. a k. Na minci byl r. na jedné straně tvář Titova, na druhé kotva. V. R. na minci, na penízi, na groši. V. Jakého rázu jest ten peníz? Ros. Peníz špatného rázu. Šych. Každý kníže svou vlastní minci má a na ní svůj r. aneb obraz. V. 45zlatový ráz t. j. z libry čistého stříbra razí se 45 zlatých, der Münzfuss. Skř. Vz KP. IV. 288. Groš rázu a čísla čes- kého. V. R. bývá na peniezi; Ti peniezi jsú syna božieho, od něhož sú stvořeni a ráz n. obraz boží přijeli. Hus. I. 265., II. 266. — R., druh, der Schlag, v mravním ohledu způsob, povaha, der Charakter. Dch. Člověk nejhoršího rázu. Dch. Obličej ušlech- tilého rázu; pravého rázu. Dobrého rázu člověk. Sych., Bs. Tato pravidla nemají rázu všeobecnosti. Marek. Umělec neobyčej- ného rázu; ráz koní. Dch. Ráz krajiny. Vz Krč. 632., 283. Jistě byl dobrého rázu, že tam nezakrněl. Us. u Rychn. Člověk chatr- ného rázu; Všichni vyklatelé ukazují na symbolický ráz toho zázraku; I Lukáš toho všeobecného rázu všady šetří; R. apoštol- ského věku zřejmě na čele nesou. Sš. J. 284., 4L, L. 3., 2. (Hý.). — R., dílo na vi- nici, které se řádem koná. Ros. Vinař s če- ládkou do rázu zastoupil. Art. Vin. Dělníci ve vinici nastoupí ráz = postaví se řadou chtějíce sbírati tyčky po vinici ležící a je do kozla skládati. Dle Čk. Vz Práce na vinici. — R., lis na vosk n. olej, die Oel-, Wachspresse. Dch.