RdousitiRdousiti (rtousiti, rtusiti, hrdousiii, hr- tousiti. u Hanáků:
chrtósiti), il, šen, ení =
dusiti, škrtiti,, würgen
. R. z dusiti, vz R, Gb. Hl. 120. —
koho (
čím). Kat věší a rdousí lidi. V. Po katovsku ho rdousili. Sych. E
. koho pěstmi, provazem. —
koho komu kdy. Jiným
při porodu dítky rdou- sili. Štelc.