1. Rota1.
Rota, y, f.,
houf jakéhokoli lidu, zá- stup, der Haufe, die Sippe, Gefolgschaft, Rotte. R. = sto vojákův; město rotou svou opanoval. V. Po rotách. Reš
. Od Paška a jeho roty
. Bart. 296.18
. Těch časů Vlaši na dvě roty rozděleni byli; jedni sluli Guelphi a druzí Gibellini. V. Protož nynie pase (ďábel) preláty, kněžie a tu rotu hojně pravým chlebem, aby je zBavil druhého chleba; V toho Šimona rotě jsú kněžie
, kteří jsú odpustky papežovy najali
, aby peníze tržili. Hus. I. 329., 342. Ďábel a jeho rota. Hus. I. 280. Roty vojen- ské, vz v S. N.: Roty. R., dva vojáci za sebou stojící, spol. Dvě vedlé sebe stojící roty: dvojrota (dvojspol, das Rottenpaar); muž zadáka (Hintermann) nemající slove slepou rotou (blinde Rotte). Čsk
. —
R., die Sekte. V. Kacíři všelijaké roty. Arch. III. 80. R. filosofů. Jel. Nadělali rot mezi křesťany. Chč. —
R., nehoda, das Unglück. Člověk ani neví, jaká r. se mu přihodí. U Rychn
. Msk. — St. skl. III. 214. —
R., slota,
sběř, die Rotte
. R. zlodějská. J. tr. — Br., Cyr.