RozfoukatiRozfoukati, rozfouknouti, knul a kl, ut, utí;
rozfučeti, rozfukovati—foukaje rozházeti, aus einander blasen, zerblasen, zerstäuben;
foukaje roznítiti, das Feuer aufblasen. V. —
co. Vítr seno rozfoukal (rozházel). Ros. R. oheň (foukáním roznítiti). V. —
co čím: oheň dýmáním, měchem. —
co komu. Vétr jí ho rozfukuje, ona za ním poskakuje. Sš
. P. 608. —
kudy. Vítr rozfoukal seno
po louce. Us
.