RozkošitiRozkošiti, il, ení,
rozkošovati, rozkoši se oddávati, vesele žíti, weichlich o. wollüstig sein o. leben. Liší se od
bujeti, jež k nád- heře a skvostnosti více hledí,
rozkošiti ne- toliko jídla a pití v sobě zahrnuje (hodovati), nébrž i jiné radovánky, jako jsou z vůní, blahosností a cokoli člověku, lahoditi může. Sš. Ob.173. —
kdy jak. Člověk ten r-šil
na každý den skvostně. Sš. L. 161. (Hý.). —
kde: v přírodě. Mus
. 1841. 184
.