Rozloučiti. ŽRozloučiti. Ž
. kl. 105. 33.
— abs. Člo- věk nerozlúčej. B. mik. Matt. 19.
— co = ústrojné látky. KP.
— co, se s kým (jak) R-čil se s námi (umřel). Bdl. R. se
s někým (prostě), Šml., písemně. Hrts. Roz- lucz mie svietlem (s světlem) tohoto života. Adm. 18.
— co več: sloučeninu
v prvky. Pdl.