Rozloupiti
Rozloupiti, rozlup, il, en, ení; rozloup- nouti, pnul a pl, ut, utí; rozloupati, roz- lupovati, rozlupati (na Ostrav. Tč.) = roz- skořepiti, eine Nussschale aufspalten, auf- machen, aufbeissen; rozštípati, rozbiti, auf-, zerspalten. Jg. — co. Jazyk měkký roz- lupá tvrdosť (confringet). BO. Kámen, na něhožto padne, rozlupá jej. ZN. Břicho mé jest jako mest bez próduchu, jenž nové láh- vice rozlupuje (disrumpit). BO. — co čím: ořech nožem; bednu sekerou. — se. Ořech se rozloupil. Jg. — se kde. Rozlupá sě vědro nad studnicí (conteratur). BO.