Rychlík, a, rychlíček
Rychlík, a, rychlíček, čka, m., běhoun, honec, der Schnellläufer. V. Vz Rychlec. Oře s něma rychlíček, Janalikůj František, po- háňá mu rychlenka, súsedova Malenka. Sš. P. 712. — R., der Courier. J. tr. — R. = kůň hbitý, Renner, m. Na r-ku odtud ujel. Koc. S r-kem radu vzíti = s nohama, utéci. V. — R., dítě a) před svatbou, b) před časem narozené, ranoš, ein frühes Kind. — R., u, m., raný oves n. hrách atd. Na Policku, na Mor. Kšá., Šd. — R., druh jetele. U Be- chyně. Mý. — R., rychlíky, druh zemčat raných, Früherdäpfel. Červené r-ky. Ve Slez., na Ostrav. Tč., Šd., u Třebíče. Jsk. — R., dianthus caesius, blaugraue Nelke, f., Federnelke. Ve Slez. Tč. — R., rychlovlak, rychlý vlak, der Eilzug. Us. Sml. — R. po- štovský, Eilwagen, m. Dosedl na r. a pryč ušel. Bart. Věc poslaná rychlíkem, das Eil- gut, J. tr.