Sebrati
Sebrati, seberu, sberu, seber, sebera (ouc), bral, án, ání; sbírati, sbírávati — do hromady bráti, shromažďovati, zusammen lesen o. nehmen o. suchen, sammeln, aufklauben, auf- heben, aufraffen, auflesen, aufsammeln, auf- fassen, einlesen, brechen; domysliti se, ent- nehmen, schliessen; nabírati, do ras sklá- dati, falten; s vrchu bráti, abnehmen, ab- schöpfen, abräumen, abthun; se = shromáž- diti se, sich versammeln, zusammen kommen; vztyčiti, vzchopiti, sich aufraffen; zotaviti se, okřáti, sich zusammenraffen, erholen; podbírati se, sehwären. Jg. Vz Bráti. — abs. Tkadlec sbírá (schränket). D. — co, koho: len, ptáky (vybírati), sukni (nabírati, v řasy sklá- dati), Us,, kamení, peníze, smetanu n. mléko (s vrchu bráti), housenky, plavce (najímati), šaty (zdvihnouti, aby se na zemi neumazaly), Dl., víno, svá myšlení, hlasy, Kom., vojsko, BO., kvítí, V., lid válečný.'Dal. Sebral ne- přítel sílu svou. Jel. S. pole (vojsko), Mach., vojáky. Ros. Král sebrav pole oblehl jest zámky. Let. 185. Motouz sbírati (jej již vy- jasněný na motovidlo navíjeti). Us. Dch. Sebrala své hacafáry a táhla. Us. Sebral své vaky a opustil místo. Dch. Sebral svých pět švestek a odešel. Us. Vru. Všechnu svou sílu sebrati. Us. Dch. Tvář sbírá, jakoby se chtěl smáti. Zr. Sbíraj, matko, stroje (Instru- mente) moje, půjdu jí hraé na veselé; Už peří sbírá (= umírá). Hš. Maria nemeškala, tu sv. krev sebrala; Seber, milé (milý), kosti moje, hoď je do hluboké zmole. Sš. P. 131., 49., 113. Sebravše pole vytáhli až k Ro- kycanům. Let. 157. Sebeřiž kratičce tuto kapitolu takto; S. kukol, úlomky, lilia. Hus I. 307., II. 55., 107., III. 72. S. velikú moc. BO. Když dub padne, ledakdos třísky sbírá. Prov. Husinec sb. (marnou práci konati). Prov. Za času hrušky česati, višně trhati a svým časem jahody sbírati. Prov. Nese- bral (havránků) všech. Prov. Sebral svůj filec a táhl dále. Sych. Ves svój um sbie- rajte. Rkk. 45. Rosičku sbíralo, vám nožičky mylo; Čisté žito sbírala, sokolovi sypala; Debech (kdybych) bela sobě paní, sebrala bech svý poddaný; Na Javornici vtáček zpívá, krásná hanačka trávu sbírá; Komu ty, děvečko, ty oříšky sbíráš? to tobě sy- nečku, že na mňa pohlédáš; Staň, děvečko, sber perečko, musíš to měť na lužečko; Se- berem šablicky, pudem do šermičky v ši- rým poli. Sš. P. 160., 176., 253., 279., 342., 563., 720. (Tč.). A žid sebral múdrosť svú a chytrosť NB. Tč. 291. S. něco, colli- gere. Ž. wit. 103. 28. Sberzte svaté jeho (congregare). Ib. 49. 5. — čeho šp. m. co: Ludmila sbírala ráda poutníků (m.: pout- níky). Seb. četného stoupenstva (m.: stou- penstvo) atd. Brt. — co, koho kde (na čem, v čem, při čem, po čem, u čeho, před kým, u koho, pod čím): klasy na poli, víno na vinici sb., Us.. vojsko na Mo- ravě. Ml. Pod jednó lípečkó peníze sbírali. Sš. P. 249. Oka v pletení punčoch sbírati. Oznamovali, žeby na Malé straně měli se sbírati. Bart. Aby na duchu sebrali se. Sš. L. 92. Sebrav se podlé Kúnic na cestě. Půh. II. 49. Seber glasy po národu svému. LS. v. 77. Sb. před někým kameny. Kina. U něhožto se bieše veliký sbor lidí sebral. Pass. Že mi mú ves v Pozořicích sebral. Půh. II. 23. Sebrati koho v hospodě (arre- tiren). Us. Smetanu ve sklepě sbírati. Ml. Někoho sb. (naň dotírati, přísně zkoušeti). Us. Dch., Sd. Když duše utrpenie jeho v sobě sbéře. Hus. III. 21. Bude-liť mysl od svět- ských rozbrojov odtažena, a sbéře sě všecka v sobě: vezmeť sílu. Št. N. 279. Po vsěch vlastech lud sb. Rkk. 49. Kameny u potoka sb. Ml. Dobře jest klasy při kopě sb. Koll. — se, co komu: sebrati komu knihy, spisy. Sb. si kvítky. Us. TJ. Seber sobě, co je tvýho, pudem do kraja cizího. Sš. P. 113. S.někomu úroky. Půh. II. 421. Pěkně se jim prasata sb. Us. Msk. Sbírá se mi palec (= podebírá se). Us. Kčř. — co od koho: penieze ot lida. Bj. — co odkud. Kublai cham tatarský sebra voje se vsěch vlastí valných. Rkk. 46. Velikou summu peněz z sebe sebrali. Háj. Lid z svého knížectví s. Háj. Z dřeva nesmrtel- nosti ovoce sbírají. Plk. Včely sbírají med z květů. Ml. Písmo sv. těší v truchlivosti a sbierá mysl z rozbrojného roztrhánie. St. N. 262. Práva tato jsou z práv starého města pražského a z jiných chvalitebných pořád- kův a zvyklostí sebrána. Kol. 2. Talíře se stolu, Us., housenky se stromů, kameny s pole sbírati. Šp. Téhož léta kněží v Če- chách sbierali ze sebe daň, aby úplatek dali biskupu Janovi litomyšlskému. Let. 20. S. co s čeho. Chč. 299. S. peníze z berně. Arch. I. 46. Nouze kámen sbírá z malých kopanie. Hdk. C, 42. Z těchto řečí móž člověk lé- kařstvie velmě užitečné sebrati; Protož ne- sbierají lidé s nich víněnek, jenž by víno daly: Duše s tohoto světa sebrati. Hus I. 296., II. 294., III. 72. — co čím. Sebrati někoho hákem, auf die Probe stellen. U Olom. Sd. — nač, nach etwas gelüsten. Nesbírá na žitné, U Olom. Sd. — se kdy. Po neštěstí se zase sb., po nemoci (zotavovati se). Us. — co, se (čím) kam, v co. Obilí obil- nými vidly v snopy sb. Kom. Všechen lid válečný v jedno sebral. V. Sebral všecko v summu. Jel. Když se dva n. tři seberou v jeho jméno (Kristovo). Br. S. se v jedné vůle svornosť. Troj. Sbierastě je (glasy) u osudie svaté. LS. v. 80. Věci v jedno seb. Dch. A tak sbera člověk v rozum svój, že Bóh jest najlepšie dobré. Hus III. 129. Když sě sebrachu v hromadu. Z. wit. 30. 14. — co, se ke komu, k čemu. I je se lidi k sobě sbírati chtěje knížectví dobývati. Dal. S. někoho k válce. Us. Hosť k hosti se sbéře. Hlas. Sb. k vojenství. J. tr. Odpo- čívání sobotné má člověka ve věcech světa ztraceného k sobě samému sbírati. Sš. J. 85. Ku kraleviciu sě sebrachu. Dal. 114. Ku knězu sě věrní sebrachu. Dal. Sebra sě k němu veliký sbor mužóv. BO. Sbírá se k dešti, k bource = kalí se. Us. Č. — co. koho, se proti komu. Pražany sebral proti Lučanům). Dal. Čelo proti někomu seb. (za- mračiti se;. Kom., Br. Saducei sebrali sú sě spolu proti Ježíšovi a dali sú jemu tři otázky. Hus II. 366. Sebrali sú se proti králi. BO. Často se proti nim sbírají. Kon. — co, se na koho, nač. S. peníze na chudé. Us. Sebr. se na někoho (strojiti se). Us. S. se na modlitby. Rokyc. S. písek na podešve (utíkati). Č. Chuť na pivo seb. Us. na Mor. Brt. Kde pak by ses jen na něj sebral (vzmohl)? Us. Msk. Na ty peníze sebráno veliké vojsko. Žalansk. 73. — po kom. A já po ni sbírám hrách. Er. P. 84. — co jak dlouho. Po sedm let vojsko sbírali. Žalan. — co jak: zle. Dch. S. něco vší mocí. Us. Mociú sě tu v hrad sebrachu. Dal. 29. Jmění, se po nitkách sbírá a provazem vyvleče. C. Ta sebere mléko do charby (do modra). U Žamberka. Msk. — se. Sbírá se vojsko. Us. Sebral se (zotavil se). Us. Vřed se sbírá (podbírá). Kom. Kdež sě to obé spoju sbéře, ó kak jest to smiešenie krásné. Št. N. 26. Když se již sebrali biechu, což král káže, nevěděchu. Smil v. 31. Zbrojně se sb. Bart, Sebrali sú se havéři. Dač. I. 48. To dobře víš, že země jest dobrá, i déšť jest dobrý, však kdy se sberú, bláto bude. Hus III. 189. Seb. se (zpamatovati se). Se- bral se a šel. Seber se! Dch. Už se sbírej (= jdi). Us. Dhn. Abysme se sebrali, po jablíčku dostali. Brt. Anth. 71. Neduh se dlouho sbíral a nelze ho nyní sfouknouti. Dch. Až oba urostú, oni sa seberú (vezmou, werden heiraten). Šš. P. 95. U Olom. Sd. Keď sa seberú, pán Boh jim požehná. Ps. sl. 343. A kde sa můj milý chudobní seberú (heiraten), tam pán Bůh přebývá s panenkú Marií; Někteří se sberú velice bohatí, za rok za dvě leta všecko se potratí. Sš. P. 379., 471. — se s čím, s kým. Sebral se i s lidmi a táhl. Leg. S hanbou sebrati se musili (pryč se bráti). Jg. Sebrati se s kým v obyčej (s ním obcovati). St. Baše, sebrav se s nejlepšími Turky, táhl přes hory. Lobk. cest. Sebrav se s svými sedláky přihnal na mú dědinu. Půh. II. 419., I. 166. — se oč. S-li se o to, aby také něco dostali. V Tře- boňsku. — aby. Sebral se, aby obstál. Se- bral lid, aby táhl na vojnu. Flav. — co kam, do čeho, před co: ovoce do nůše, vojsko do Prus (na Prusy) sbírati. Pšenici do stodoly seb.; Sebráni budú před něho všichni lidé. Hus II. 60., 4. Maria ju (krev) sbírala do pohára. Sš. P. 48. — Vz Zebrati.